Okolnost
stav nebo situace poskytující kontext danému objektu nebo události
Ve výrocích editovat
- Nikdy to není konkrétní situace nebo určitý člověk, který nás stresuje, irituje, vždy je to jen a jen naše myšlení o dané situaci nebo člověku. Jakmile to pochopíme, stáváme se psychologicky nezávislí na vnějších okolnostech, které stejně nemůžeme měnit. Všechny zdi, o které si rozbíjím hlavu, jsou v mé hlavě. Pokud prožívám myšlenku jako skutečnost, jsem v hypnóze, ze které se ale musím probudit a stát se probuzeným, nebo-li buddhou, nechci-li trpět.[1]
— Milan Calábek
V dílech editovat
- „Ano,“ pravil režisér, „Euklides ve svých slavných Základech o tom říká doslova: Za jistých zvláštních a velmi tajemných okolností se některá sudá čísla chovají jako lichá. Domnívám se, že stojíme právě tváří v tvář těmto tajemným okolnostem.“[2]
— Milan Kundera, Valčík na rozloučenou
Reference editovat
- ↑ POLTIKOVIČOVI, Hana a Viliam. Čarovná šeptání. 1. vyd. Praha : Triton, 2004. ISBN 80-7254-572-8.
- ↑ KUNDERA, Milan. Valčík na rozloučenou. 3. vyd. Brno : Atlantis, 2008. 244 s. ISBN 978-80-7108-296-5. Kapitola Den čtvrtý, s. 151.
