Milan Kundera

Milan Kundera (1. dubna 1929, Brno – 11. července 2023, Paříž) byl česko-francouzský spisovatel, žijící od roku 1975 ve Francii a od konce 80. let píšící francouzsky. Je světově nejúspěšnějším a nejpřekládanějším autorem českého původu. Na počátku své literární dráhy psal též básně, dramata a překládal.

Milan Kundera (1980)

Výroky

• [...] Jakékoliv potlačování názorů, ba i násilné potlačování nesprávných názorů, směřuje ve svých důsledcích proti pravdě, protože pravdy je možno dosíci jen v dialogu názorů, které jsou rovnopravné a svobodné. Jakýkoliv zásah do svobody myšlenek a slov, ať už technologie i pojmenování takové cenzury je sebediskrétnější, je ve dvacátém století skandálem a pro naši rozbíhající se literaturu okovem.
  — (sjezd československých spisovatelů v červnu 1967)
• Poznání je jedinou morálkou románu.
• Spisovatel, který píše svůj první román, není obvykle veden promyšlenou osobní estetikou. Jeho způsob psaní je ještě mnohem spontánnější a naivnější, než jaký bude později. Dívám-li se zpět na Žert, nacházím v něm však v jádru již všechno, o co jsem usiloval ve svých pozdějších románech.
  — (1984)
• Středoevropské národy nejsou vítězi. Nerozlučně spjaty s evropskou historií nemohou bez ní existovat, ale jsou její jakoby odvrácenou stranou, jejími oběťmi a outsidery.
• To se neodvrací spisovatel od své vlasti. To vlast staví spisovatele mimo zákon, nutí jej k pokoutnosti a tlačí k trýzni.

Dílo

• Jakub a jeho pán
• Kastrující stín svatého Garty
• Kniha smíchu a zapomnění
• L'identité
• La lenteur
• Nesmrtelnost
• Nesnesitelná lehkost bytí
• Nevědění
• Ptákovina
• Slavnost bezvýznamnosti
• Směšné lásky
• Unesený Západ
• Valčík na rozloučenou
• Žert
• Život je jinde

Ve výrocích

• Neznám však druhého romanopisce, který by byl tak přímo posedlý odpovědností za přesnost každého slova, za odstranění nežádoucích konotací i za rytmus, intonaci a tempo vět. Kunderův styl může být stěží definován lépe než jako fanatismus přesnosti.
  — Květoslav Chvatík
• Vrací-li se Milan Kundera ve svých pracích opakovaně k motivu Božího smíchu (přesněji „výsměchu“?), jenž rozmarně drtí sofistikované lidské záměry, musí mu naplno znít v uších.
  — Radim Seltenreich
• Nevím, zda je Kundera vinen, či nevinen, ale je také vidět, jakým vývojem pak prošel, jak se změnilo jeho myšlení... A co se týče jeho obohacení francouzské literatury, přinesl zejména směs racionality a iracionálního, humoru a vážnosti, fikce a historie.
  — Dominique Viart

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Milan Kundera ve Wikipedii
• Kategorie Milan Kundera ve Wikimedia Commons