Pýthagoreismus je filosofická esoterní škola a významná tradice západního myšlení, kterou založil kolem roku 530 př. n. l. předsókratovský filosof Pýthagorás. K Pýthagorovým stoupencům a následovníkům (pýthagorovcům, pýthagorejcům) byli řazení např. Parmenidés, Empedoklés, Démokritos a další.

Výroky konrétních pýthagorovců viz jednotlivé stránky o nich.

Ve výrocích

editovat
  • Pýthagorovci skládají celý vesmírčísel, ale ne z čísel-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.[1]
    — 58 B9, Aristotelés, Met. 1080b18-20.
  • čísla jsou první z celé přírody, proto usoudili, že prvky čísel jsou též prvky všech věcí a že celý vesmír je harmoniíčíslem.[1]
    — 58 B4, Aristotelés, Met. I, V, 986a1-3.
  • Jiní však, právě z této školy, tvrdí, že počátků je deset a vypočítávají se souřadně, totiž
    omezené a neomezené,
    sudé a liché,
    jedno a množství,
    pravé a levé,
    mužské a ženské,
    věc v klidu a věc v pohybu,
    přímé a křivé,
    světlo a tma,
    dobré a zlé,
    čtverec a obdélník.[1]
    Aristotelés, Met. I, 5, 986a22-26.
  • Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu.[1]
    — 58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27.

Reference

editovat
  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Kosmologie u předsókratiků: Pýthagorejská kosmologie [online]. Filosofická fakulta Masarykovy university, [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat