Otevřít hlavní menu


Aristotelés

Aristotelés ze Stageiry (384 př. n. l., Stageira, Chalkidiki – 322 př. n. l., Euboia) byl filosof vrcholného období řecké filosofie.

VýrokyEditovat

OvěřenéEditovat

BarbarEditovat

  • Barbar a otrok je od přírody totéž.[1]

Čísla a pýthagoreismusEditovat

  • Pýthagorovci skládají celý vesmírčísel, ale ne z čísel-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.[2]
    — 58 B9, Aristotelés, Met. 1080b18-20.
  • čísla jsou první z celé přírody, proto usoudili, že prvky čísel jsou též prvky všech věcí a že celý vesmír je harmoniíčíslem.[2] (o Pýthagorovcích)
    — 58 B4, Aristotelés, Met. I, V, 986a1-3.
  • …prvky čísla jsou sudé a liché. Z nich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá z nich obou, protože prý je zároveň sudá a lichá; čísla se pak skládají z jednotky a celé nebe… z čísel.[2]
    — Aristotelés, Met. I, 5, 986a17-21.
  • Jiní však, právě z této školy, tvrdí, že počátků je deset a vypočítávají se souřadně, totiž
    omezené a neomezené,
    sudé a liché,
    jedno a množství,
    pravé a levé,
    mužské a ženské,
    věc v klidu a věc v pohybu,
    přímé a křivé,
    světlo a tma,
    dobré a zlé,
    čtverec a obdélník.[2]
    — Aristotelés, Met. I, 5, 986a22-26.
  • Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu.[2]
    — 58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27.

ČlověkEditovat

PřisuzovanéEditovat

RůznéEditovat

BůhEditovat

  • Třebaže je bůh pro všechny smrtelníky neviditelný, mohou ho vypozorovat z jeho děl.[4]

CtižádostEditovat

ČasEditovat

  • Čas věci rozdírá. Vše stárne pod mocí Času a je zapomenuto, jak Čas mine.[upřesnit 5]

ČlověkEditovat

FilozofieEditovat

  • Lidé začali filozofovat, protože se něčemu divili.

HněvEditovat

  • Každý se může rozhněvat – to je snadné. Ale rozhněvat se na správnou osobu, ve správné míře, ve správnou dobu, správným směrem a správným způsobem – to není v moci každého a není to snadné.

JídloEditovat

MoudrostEditovat

MravnostEditovat

  • Kdo pokračuje ve vědách, ale upadá v mravnosti, více upadá než pokračuje.

OdvahaEditovat

PenízeEditovat

  • Jedni šetří, jako by měli žít věčně, druzí utrácejí, jako by měli hned zemřít.

PoznáníEditovat

  • Kdo chce správně poznávat, musí nejprve správným způsobem pochybovat.

PravdaEditovat

PřátelstvíEditovat

  • Touha po přátelství vzniká rychle, avšak přátelství nikoliv.

PřírodaEditovat

PřítelEditovat

  • Ach milí přátelé! Přátelé neexistují.
  • Co je přítel? Jedna duše ve dvou tělech.
  • Míti přátele znamená být vážen pro sebe samého.
  • Přítel všech - přítel nikoho.
  • V neštěstí poznáš přítele.[upřesnit 6]

SpravedlnostEditovat

  • Být spravedlivým v mysli ještě neznamená být spravedlivým v činech.

StátEditovat

ŠtěstíEditovat

  • Štěstí náleží těm, kdo sami sobě dostačí.

RozumEditovat

TěloEditovat

  • Nic tak neničí lidské tělo jako trvalá nečinnost.

ÚspěchEditovat

  • Neuspět je možné mnoha způsoby, zatímco uspět je možné pouze způsobem jedním.[upřesnit 2]

VášeňEditovat

  • Je v povaze vášně, že není uspokojena, a většina lidí žije jenom kvůli požitku z ní.[upřesnit 4]

VzdělanostEditovat

  • Vzdělání je nejlepší cestovné pro stáří.
  • Vzdělání má hořké kořínky, ale sladké ovoce.

ZákonEditovat

ZkušenostEditovat

  • Zkušenost, na rozdíl od vědění, ví, ale neví proč.

ZloEditovat

  • Zlo sobě připravuje, kdo ho chystá jinému.
  • Zlo lidi spojuje.[upřesnit 1]
  • Válčíme proto,abychom mohli žít v míru.

ŽenaEditovat

  • Chceš vědět, proč jsem přerušil učený rozhovor a ohlédl se za hezkou ženou? Lituji tě, příteli, protože to je otázka slepce.

ŽivotEditovat

  • Život je pohyb.

Ve výrocíchEditovat

  • Pro Aristotela, který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním světa na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné prázdnoty, všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě bytí, izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává člověka napospas nevykořenitelnému horroru vacui.[5]
    Brian Rotman

ReferenceEditovat

  1. Politika 1252b
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 Kosmologie u předsókratiků: Pýthagorejská kosmologie [online]. Filosofická fakulta Masarykovy university, [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.
  3. Etika Nikomachova 1141a23
  4. Milujte se! 16/2011 strana 10 Nebesa vypravují o boží slávě... (Dostupné on-line)
  5. BARROW, John D.. Teorie ničeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 60.  

Potřebující upřesněníEditovat

  1. 1,0 1,1 1,2 Rétorika
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 Etika Nikomanchova
  3. 3,0 3,1 Metafyzika
  4. 4,00 4,01 4,02 4,03 4,04 4,05 4,06 4,07 4,08 4,09 4,10 4,11 Politika
  5. Fyzika
  6. Eudemiánská etika

Externí odkazyEditovat