Původce

tvůrce, případně subjekt, od kterého pochází určitá věc, záležitost atp.

Ve výrocích editovat

  • Musíme si také odvyknout hledat původ ohrožení naší svobody jen venku, kolem sebe, v okolnostech, neboť původcem své vlastní nesvobodnosti můžeme být také my sami. Svobodný člověk musí umět být svobodný i sám od sebe a také od své „přirozenosti“, mluvíme tu o „sebeovládání“; v tom přece spočívá kultivovanost a kultura, kdo to nedokáže, tomu se jeho svoboda převrací ve svévoli. Svoboda je cosi jako vnitřní síla, nadvláda ducha nad danostmi a okolnostmi, tedy i nad vlastní „přirozeností“, vlastní „povahou“.[1]
    Ladislav Hejdánek

V dílech editovat

  • Člověk není svůj vlastní učinitel, a tedy nemá být svým vlastním pánem; ale Původce jeho bytí musí být ředitelem jeho chození a jejich středem.
    Man is not his own maker, therefore he must not be his own master; but the Author of his being must be the director of his motions and the centre of them. [2]
    Matthew Henry, Commentary to the Whole Bible

Reference editovat

  1. Svoboda a myšlenka lidských práv, 2006
  2. HENRY, Matthew. Commentary to the Whole Bible: Genesis, Chapter V. [online]. Christian Classic Ethereal Library, 6.9.2006, [cit. 2015-02-01]. Dostupné online. (angličtina)

Související editovat

Externí odkazy editovat

  •   Slovníkové heslo původce ve Wikislovníku