Výraz
vnější vzhled odrážející vnitřní stav
Ve výrocích
editovat- Tato profese by měla přinášet zábavu. A pokud člověk chodí s kyselým výrazem na jeviště jako by dělal laskavost, publikum to cítí, aA příště ho do divadla nedostanete.
Профессия должна приносить удовольствие. И если человек выходит с кислой миной на сцену, как будто делает одолжение, то зритель это чувствует, и в следующий раз его калачом в театр не заманишь.[1]
— Aristarch Livanov - Umění včas odejít – Člověk by měl přestat tam, kde už svou práci nemá rád, když je mu potíží a břemenem, když ubývá těch, kdo ho potřebují. Diváků, čtenářů, spolupracovníků. Někdy je potom odchod racionální úvahou a jindy doslova uměním. Výrazem odvahy a pokory.[2]
— Miroslav Horníček
V dílech
editovat- V bizarní čeledi komunistických bachařů někdy právě jméno naznačovalo charakteristický rys jeho individuální stupidity. Na táboře L například existoval bachař, který měl maniakální touhu vypadat jako inteligent, a proto nosil brýle s obyčejným sklem, aby svým vzhledem připomínal inteligenta. Dostal jméno generál Hovno, protože se mu to nedařilo a jeho výraz důležitosti převládl nad znaky, které měly konvenčně navozovat dojem inteligence. Brýle mu zkrátka nepomohly.[3][4]
— Josef Petr Ondok, Muklovský Vatikán
Reference
editovat- ↑ Аристарх Ливанов: «Я люблю свое состояние после тяжелого спектакля». izvestia.ru [online]. 2017-03-20 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online.
- ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 258.
- ↑ ONDOK, Josef Petr. Muklovský Vatikán. 2. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2007. 135 s. ISBN 978-80-7325-106-2.
- ↑ Str. 59