Břemeno
těžký předmět, jenž je či může být přenášen
Ve výrocích
editovat- Dost možná, že více mužů než žen dokáže zvedat těžká břemena a odlévat žhavou ocel. Lidský mozek však nemá svaly.[1]
— Alice Kollerová - Nechci soudit druhé, ale nemám rád, když řeholníci, jezuité i nejezuité, mluví o řeholním životě jako o kříži, jako o těžkém břemeni, které musí nést. Myslím, že to je většinou nesmysl, protože i ženatí mají mnoho problémů a potíží. Lidé, kteří se musí namáhat, aby se uživili, mají někdy opravdové kříže. Znám lidi, co se lopotí celý život, třeba přistěhovalci. A tak dramatizovat potíže řeholního života není moc na místě.[2]
— Adolfo Nicolás - Umění včas odejít – Člověk by měl přestat tam, kde už svou práci nemá rád, když je mu potíží a břemenem, když ubývá těch, kdo ho potřebují. Diváků, čtenářů, spolupracovníků. Někdy je potom odchod racionální úvahou a jindy doslova uměním. Výrazem odvahy a pokory.[3]
— Miroslav Horníček
V dílech
editovat- Nejtěžší břemeno nás drtí, klesáme pod ním, tiskne nás k zemi. Ale v milostné poezii všech věků žena touží být zatížena břemenem mužského těla. Nejtěžší břemeno je tedy zároveň obrazem nejintenzivnějšího naplnění života. Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž zemi, tím je skutečnější a pravdivější.[4]
— Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí
Reference
editovat- ↑ Sfinga křížovka 25/2007.
- ↑ GÁBOR, Pavel. Svobodný jen skrze obtíže. jesuit.cz [online]. 2007 [cit. 2012-05-02]. Dostupné online.
- ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 258.
- ↑ KUNDERA, Milan. Nesnesitelná lehkost bytí. 2. vyd. Brno : Atlantis, 2006. 344 s. ISBN 80-7108-281-3.