Zvuk
mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je vnímatelné sluchem
Ve výrocích
editovat- Sopky k nám stále promlouvají, vydávají nádherné zvuky.[1]
— Bernard Chouet - Ten nejskvělejší ze všech zvuků – a pro mě je to zvuk – je úplné a naprosté ticho.[2]
— André Kostelanetz - Vždycky jsem se zajímala o hru na střevové struny a právě pandemie mi dala více času si to vyzkoušet. Jednoduše jsem se zamilovala do krásy zvuku.
J'ai toujours été intéressée par le fait de jouer sur cordes en boyau et c'est la pandémie qui m'a donné plus de temps pour m'y essayer. Je suis tombée sous le charme de la beauté du son, tout simplement.[3]
— Sajaka Šoji
V dílech
editovat- Šli bok po boku, zelené stvoly šimraly Athanagora na nohou a zlehka se otíraly o Angelovy kalhoty a pod jejich kroky praskaly prázdné ulity žlutých šnečků a se zřetelným a jasným zvukem z nich tryskal prach, jako když dopadne kapka vody na křišťálovou destičku ve tvaru srdce, což je přiblblé.[4]
— Boris Vian, Podzim v Pekingu - Vlastní jména tvoří velmi zvláštní oblast slovníku: postrádají význam, slouží pouze denotaci, nikoliv bezprostřední komunikaci mezi lidmi; obracejí se k přírodě (ke konkrétně označovanému), ne k lidem; jsou to podobně jako indexy přímá spojení mezi sledy zvuků a součástmi okolního světa.[5]
— Tzvetan Todorov, Dobytí Ameriky - Zkušenost tě naučila, že všechna srdce jsou červená a piky zase černé, protože mají podobný tvar. A je pro tebe jednodušší je rozpoznat podle předchozí zkušenosti, než abys připustil možnost, že mohou vypadat jinak. Vidíme co čekáme, že uvidíme, což nutně není to, co tu opravdu je. […] To přivádí k myšlence, kolik dalších věcí je přímo před tebou. Obrazy, zvuky, pachy, ale ty je nevnímáš, protože na to nejsi zvyklý. […] Nervová síť tvého mozku je jako mezistátní síť dálnic. Je snazší jet z jednoho dobře přístupného místa do druhého. Ale místa mimo dálnici, která tam jsou, většina lidí jako splašená mine.
— Interstate 60
Lidová slovesnost
editovat- Hrnec po zvuku se pozná.
— české přísloví
Reference
editovat- ↑ PATKOVÁ, Jana. V jícnu sopky. 21. století, červen 2003, čís. 6.
- ↑ EXLEY, Helen. Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den. Překlad Zuzana Pavlová. Praha : Slovart, 2018. 368 s. ISBN 978-80-7529-518-7. S. 109.
- ↑ La violoniste Sayaka Shoji : "Je pensais passer un an ou deux à Paris et j'y suis restée". radiofrance [online]. 2024-12-12 [cit. 2024-12-27]. Dostupné online.
- ↑ VIAN, Boris. Podzim v Pekingu. Překlad Tomáš Kybal. 3. vyd. Praha : Argo, 2011. 223 s. Věta prvá, kap. VIII., str. 94. ISBN 978-80-257-0396-0.
- ↑ TODOROV, T. Dobytí Ameriky: Problém druhého. Praha: MF 1996. str. 39.
