Albert Schweitzer

německý teolog, filozof, hudebník, lékař a humanista

Albert Schweitzer (14. ledna 1875, Kaysersberg, Alsasko – 4. září 1965, Lambaréné, Gabun) byl německý teolog, filosof, varhaník a lékař, nositel Nobelovy ceny míru z roku 1952; založil nemocnici v gabonském městě Lambaréné.

Albert Schweitzer (1955)

Výroky

editovat
  • Každý si své Lambaréné musí najít sám. Ale musí o to velmi a velmi usilovat. Není to snadné.
  • Kde je v lidech světlo, tam z nich také vyzařuje.
  • Kdyby se lidé v dospělosti stávali tím, po čem touží ve čtrnácti letech, byl by celý svět dočista jiný.
  • Nacionalismus je vlastenectví, které ztratilo svou vznešenost.
  • Na otázku, jsem-li pesimista či optimista, odpovídám, že mé poznání je pesimistické, ale mé chtěnídoufání je optimistické.
  • Celá budoucnost lidstva záleží v tom, aby každý ve svých daných poměrech se snažil prokazovat lidem pravé lidství.
  • Kdo se odhodlá konat dobro, nesmí očekávat, že mu lidé budou odklízet kameny z cesty, nýbrž musí být připraven, že mu jich naopak hodně navalí. Jen ta síla, která se takovými odpory vnitřně očišťuje a posiluje, může je opravdu přemoci.
  • Žádný člověk není nikdy pro jiného člověka úplně a stále cizí. Člověk náleží člověku. Člověk má právo na člověka.
  • Otevřte oči a hledejte, kde nějaký člověk potřebuje trochu času, trochu účasti, trochu společnosti, trochu péče. Je to možná někdo osamělý, zahořklý, nemocný, nešikovný, pro koho můžeš něčím být. Je to možná stařec nebo dítě. Nenech se zastrašit, když musíš čekat nebo experimentovat. Buď připraven i na zklamání. Ukaž se lidem jako člověk.
  • Mezi lidmi je mnoho chladu, protože nemáme dost odvahy dávat se tak srdečně, jak srdeční vskutku jsme.
  • Jen ten, kdo dovede z každé činnosti vytěžit hodnotu a oddává se jí s plným vědomím odpovědnosti, má vnitřní právo, aby si za cíl určil mimořádné jednání. Jen ten, kdo své předsevzetí považuje za něco samozřejmého a nikoli mimořádného a kdo nehodlá přijmout punc hrdinství, ale jen se střízlivým nadšením plnit přijatou povinnost, má schopnost být duchovním dobrodruhem, jak je potřebuje svět.
  • Ti, jimž je dopřáno svobodně a zcela osobně sloužit, měli by toto štěstí přijmout jako lidé, kteří tím získávají pokoru. Vždy by měli být pamětlivi toho, že mnozí by chtěli a dovedli jednat jako oni, ale nemohou. Proto každý, kdo má to štěstí a smí přinášet pomoc a dobro, měl by pochopit, že se mu tím dostává velké milosti.
  • Všichni musíme společně nést břemeno bolesti, které lidstvo tíží.
  • Teprve láska ke všemu tvorstvu učinila z člověka lidskou bytost.
  • Člověk může sotva rozpoznat démony, které sám stvořil.
    Man can hardly even recognize the devils of his own creation.[1]
  • Události, jež tvoří tok historického vývoje, jsou pro jejich současníky neproniknutelné, pokud jde o jejich kořeny a nevypočitatelné, pokud jde o jejich výsledky.[2]
  • Naučili jsme se ovládat svět dříve, než sami sebe…[3]

Ve výrocích

editovat
  • Je to génius lidskosti.
    Genius of Humanity[4]
    Winston Churchill
  • Schweitzer je velký tím, jak bojuje s bezcitností a chladem všude, kde vidí pro člověka sebemenší naději. Koná své skutky v Lambaréné i všude jinde z prostého pocitu vnitřní nutnosti.
    Albert Einstein

Reference

editovat
  1. MCKNIGHT, Gerald. Verdict on Schweitzer: The Man Behind the Legend of Lambaréné. [s.l.] : John Day Co., 1964. S. 201. (anglicky) 
  2. SCHWEITZER, Albert. Lidé v pralese (původním názvem: Zwischen Wasser und Urwald). 7. vyd. Praha : Orbis, 1968. Citovaný text napsal Albert Schweitzer v předmluvě k francouzskému vydání z roku 1952. Dostupné online. S. 281. (česky) 
  3. DVOŘÁK, Josef; ŠŤASTNÁ, Eva. Jóga všedního dne pro ty, kteří chtějí lépe žít: rekondiční cvičení s prvky jógy. 7. vyd. Praha: Ostrava : Spektrum, 1990. Dostupné online. ISBN 80-7107-009-2. S. 3. (česky) 
  4. CLARK, Henry Balsley. The Ethical Mysticism of Albert Schweitzer: A Study of the Sources and Significance of Schweitzer's Philosophy of Civilization. [s.l.] : Beacon Press, 1962. S. 1. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat