Dílo:Hrdý Budžes
Kniha Hrdý Budžes (1998) Ireny Douskové, resp. její divadelní adaptace (2003); Husákovská normalizace očima žákyně 2. třídy Helenky Součkové.[1]
Výroky
editovatMonology
editovat- Helenka: No, tak jsem měla radost, ale zároveň jsem byla smutná, protože nám řekli, že zemřela naše družinářka Olga Jeřábková. No, ale ona se umřela sama. To nám, ale ve škole neřekli, to mi řekli až doma. Ta Olga Jeřábková se otrávila plynem a spolu s tím plynem vybuchla. A spolu s tím plynem a Olgou Jeřábkovou vybuchl celej byt, kde bydlela. A spolu s tím bytem, plynem a Olgou Jeřábkovou vybuchl celej barák. A s tím barákem, Olgou a plynem a bytem vybuchli úplně cizí a nevinní lidi. A já vůbec nevím, proč to udělala. No protože ta Olga Jeřábková byla vždycky taková hezká, milá, svěží, hebká, žádoucí, veselá.
— 0:08:10 - 0:08:51 - Helenka: Třeba když potkám pana Dusila, to je už takovej hodně starej děde-herec a hraje pohádkový dědečky a krále. Tak ten, když mě potká, tak mi pokaždý dá sisinku. A já si tu sisinku pokaždý vezmu, protože jednak on by byl smutnej, kdybych si ji nevzala. A taky protože prostě tu sisinku CHCI.
— 0:23:23 - 0:23:43 - Helenka: Když jsem vyšla ven, byla už tma a zase začalo sněžit. Tak jsem se chvilku zastavila před kulturákem a dívala jsem se dolů. Na Ničín. Na světýlka. Byly krásný, žlutý a oranžový a na těch nejvyšších budovách svítily červený komunistický hvězdičky.
— 0:33:05 - 0:34:23 - Helenka: Pak jsem taky přemejšlela, jestli ta paní učitelka Koláčková je taky proletářka nebo komunistka. Asi jo, když je tak blbá.
— 1:36:03 - 1:36:10
Dialogy
editovat- Kačenka: „Ty kurvy, ty mizerný, špinavý kurvy.“
Helenka: „Tatínek s maminkou měli ve čtvrtek premiéru.“
Kačenka: Ty kurvy, ty mizerný, špinavý kurvy.
Pepa: „No tak Káčo uklidni se, vždyť je půlnoc.“
Helenka: „S kurvama jsem měla taky potíže. Když jsme si s dětma hráli v Zákopech před bytovkama, tak kluci pořád říkali: "Ty kurvo, ty kurvo, ty kurvo." Já jsem to slovo předtím v životě neslyšela, ale strašně se mi líbilo. Takže, když na mě babička zavolala: "Večeře, Helenko.", tak jsem řekla: "Děkuji, ještě nemám hlad, ty kurvo." Babička strašně prudce zabouchla okno a všecky paní před bytovkama se strašně smály. A já jsem měla doma velkou nepříjemnost. Doma mi vysvětlili, že kurva je strašně sprostý slovo. Ne vážně, to je prej ještě daleko horší než vůl nebo blbec nebo pitomec. Je to prej nějaká strašně zlá paní. Ale je to divný. Protože mně nechtěli vysvětlit, jak přesně je zlá.“
— 0:31:24 - 0:31:50 - Lenka Krátká: „Soudruhu Vladimíre, že vy se jmenujete podle soudruha Iljiče Lenina?“
Vladimír, „odborník“ na partyzány: „No, je to možný, oni mě naši moc nechtěli. Soudružko holčičko.“
— 0:51:46 - 0:52:09
Písně
editovat- Z Turkestánu do Sibiře jako dlouhý drak
přes pouště a tajgu jede krásný nový vlak.
V poušti vítr písek věje vlnu za vlnou.
Z Turkestanu vlak sem jede s bílou bavlnou.
V Sibiři z ní tkáti budou nové šatečky
pro buclaté Eskymáčky, malé všetečky.
Vlak potkává ze Sibiře dlouhé řady klád.
Kdo je v poušti, nemá dřevo, uvidí je rád.
(sovětská hudba)
Zatopí si, uvaří si, rozdá talíře.
Pro toho je každé břímě pozdrav Sibiře.
V dřevě voní pryskyřice, mech a jehličí.
To je vůně, že ji stěží někdo vylíčí.
(sovětská hudba)
Připomíná lesy, hory, sady v rozkvětu.
To je vůně nejkrásnější. Země sovětů.
— 0:29:52 - 0:31:15
Reference
editovat- ↑ DOUSKOVÁ, Irena. Hrdý Budžes. 1. vyd. Praha : Hynek, 1998. 153 s. ISBN 80-86202-07-0.