Děti
lidská mláďata
Ve výrocíchEditovat
- Byl bych rád, aby mne děti, až vyrostou, nesoudily podle náznaků a trosek, které snad najdou, nebo podle toho, že nenajdou nic. Chtěl bych, aby viděly – a skrytě toužím, aby také uznaly – že jsem mohl něčím být.[1]
— František Kovárna - Děti jsou kotvy, které drží matčin život.[2]
— Sofoklés - Děti mohou jen žít, dospělí musí zápasit.[2]
— Lev Nikolajevič Tolstoj - Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.[2]
— Antoine de Saint-Exupéry - Děti nejraději vychováváme odstrašujícími příklady.[3]
— Jiří Žáček - Děti neznají ani minulost, ani budoucnost a – co nám dospělým se stává zřídka – užívají přítomnost.[2]
— Jean de La Bruyère - Děti prohlédnou rodiče lépe než rodiče je.[4]
— Jean Paul - Děti – živé květy země.[2]
— Maxim Gorkij - Děti začínají tím, že své rodiče milují, později je odsuzují a jen zřídkakdy, pokud vůbec, jim odpouštějí.[4]
— Oscar Wilde - Jediný způsob, jak si být jist, že děti vaše rady vyslechnou, je zjistit si nejdřív, co samy chtějí, a pak jim to poradit.[5]
— Harry Truman - Myslím, že hodně štěstí vám přinesou děti, ale taky hodně neštěstí, když se jim nedaří. Myslím, že štěstí přináší, když se vám daří dělat to, co máte rádi.[6]
— Nicholas Winton - Otcovo sebeovládání je pro děti nejlepším poučením.[7]
— Démokritos
NeozdrojovanéEditovat
- Dědičnost je to, v co věříme, když máme inteligentní děti. — Charlie Chaplin
- Děti jsou naše radost. Vedle toho se člověk z vlastní zkušenosti přesvědčí, že genialita je dědičná. — Alexi Andrejev
- Děti když dospějí, jsou postiženy všemi těmi nedokonalostmi, jimž se posmívaly. — Jean de La Bruyère
- Děti, když jsou malý, jsou svatý, i když stojí za hovno. — Bohumil Hrabal
- Děti musejí snášet hlouposti dospělých, dokud nejsou dost veliké, aby je opakovaly. — Jean Anouilh
- Chtějí-li mít rodiče čestné děti, musí být sami čestní. — Titus Maccius Plautus
- Jak strašný by byl svět, kdyby se nerodily ustavičně děti, jež s sebou přinášejí možnost dokonalosti a nevinnosti. — John Ruskin
- Když děti nedělají nic, dělají neplechu. — Henry Fielding
- Manželství bez dětí je jako den bez slunce. — Walther von der Vogelweide
- Nebyl-li schopen dát smysl svému vlastnímu životu, pokouší se dát mu smysl prostřednictvím dětí, ale nutně ztroskotá jak v sobě, tak v dětech. — Erich Fromm
- Nedůvěřuji svým dětem, když se smějí mým vtipům. — John Steinbeck
- Není špatných dětí bez špatných matek. — Honoré de Balzac
- Odchovat děti je nejistá věc, neboť úspěch je tu pln zápasů a starostí a neúspěch je větší nad jiné bolesti. — Démokritos
- Řekněte lidem, že to, co děláte, děláte pro bezpečnost jejich dětí a oni se vzdají jakékoliv své svobody. — Adolf Hitler
- S dětmi, s nimiž si rodiče nedělají starosti, často mívají starosti dějiny. — Wiesław Brudziński
- Starejte se o své děti, je jedno, že zlobí. Starejte se o své děti a milujte je! Protože nic není jisté. — Halina Pawlowská
- Tam, kde jsou děti, je zlatý věk. — Novalis
- Teprve, když člověk umírá, pozná, co jsou to děti! Ach, drahý příteli, nežeňte se, nemějte děti! Dáte jim život, ony vám dají smrt. Vy je uvedete do světa, ony vás z něho vyštvou. — Honoré de Balzac
- Ve svých dětech žijeme dál. — Eurípidés
- Výchova dětí je činnost, při níž musíme obětovat čas, abychom ho získali. — Jean-Jacques Rousseau
- Žádný otec a matka nepovažují své děti za ošklivé. — Miguel de Cervantes y Saavedra
Anonymní nebo autor neupřesněnEditovat
- Děti jsou v ideálním věku tehdy, jsou-li již příliš staré na to, aby celé noci proplakaly, a ještě příliš mladé na to, aby celé noci proflámovaly.[2]
— neznámý autor? - Rozdíl mezi dětmi a rodiči je také v tom, že děti nerady ukazují fotografie svých rodičů.
— neznámý autor? - Tátové k dětem, ne do vězení.[8]
— (heslo sdružení K 213)
V dílechEditovat
- Byl to strašný hrdlořez, klidně zabíjel starce i děti – člověk neobyčejně silné vůle a s hrdým vědomím své moci.[9]
— Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Zápisky z mrtvého domu - Děti potřebují spíše vzory než kritiku.[10][2]
Les enfants ont plus besoin de modèles que de critiques.[11][12]
— Joseph Joubert, Myšlenky - „Dobrá myšlenka. Můžeme bojovat za tvé právo mít děti, bratře… vlastně sestro.“
„A jaký to má smysl? Jaký má smysl bojovat za jeho právo mít děti, když je mít nemůže?“
„To je symbol našeho boje proti útlaku.“
„To je spíš symbol jeho boje proti realitě.“
— Život Briana - Fanda mi vysvětlil, že na venkově při masopustních průvodech vodívali umělou kobylu, která strašila děti, a tý se říkalo brůna nebo klibna. Vevnitř se schovávali dva chlapi, takže to nebylo žádný roztomilý hříbátko.[13]
— Jaroslav Velinský, Případ výjimečné klibny - Tihle mladí lidé po ničem netouží, nemají žádné přesvědčení, o ideálech ani nemluvě, neusilují o konkrétní povolání, nechtějí mít ani politický vliv, ani šťastné manželství, nechtějí mít ani děti, ani domácí zvířata, ani vlast a netouží ani po dobrodružství nebo revoltě, ani po klidu a míru v tradičním duchu. Kromě toho už nechápou zábavu jako hodnotu. Volný čas a pracovní čas jsou stejně namáhavé a liší se především tím, zda se peníze vydělávají, nebo vydávají.[14]
— Juli Zehová, Hráčský instinkt - Vidím to jako dnes šťastného sebe
ženu a děti a těšínské nebe
ještě že člověk nikdy neví
co ho čeká.[15][16]
— Jaromír Nohavica, Divné století (Těšínská) - Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje.[17]
Toutes les grandes personnes ont d'abord été des enfants, mais peu d'entre elles s'en souviennent.
— Antoine de Saint-Exupéry, Malý princ - Zpočátku děti své rodiče milují, s přibývajícím věkem je soudí, někdy jim odpustí.[18]
Children begin by loving their parents; as they grow older they judge them; sometimes they forgive them.
— Oscar Wilde, Obraz Doriana Graye
Lidová slovesnostEditovat
- Děti bez rodičů jsou jako vůz bez oje.[19]
Deti bez rodičov ako voz bez oja.
— slovenské přísloví - Děti jsou části srdce.
I figli sono pezzi di cuore
— italské přísloví - Děti jsou knoflíková dírka rodičovské svornosti.[2]
— arabské přísloví - Děti jsou křídla lidstva.[2]
— arabské přísloví - Děti povídají, co činí – staří, co činili – blázni, co by činit měli – stateční, co by rádi učinili, a rozumní, co se činit sluší.[2]
— chorvatské přísloví - Děti se rodí, dokonce i když není co jíst.[4]
— africké přísloví - Jeden otec uživí spíš deset dětí než deset dětí jednoho otce.[20]
— holandské přísloví - Lépe děti vychovávat, než pro ně hromadit majetek.[21]
— čínské přísloví - Mateřská radost je to, co žena cítí, když všechny její děti spí.
— italské přísloví - Nejdřív máme děti na rukou, potom na klíně a nakonec na krku.
— japonské přísloví - Tři dny děti netrestej – vylezou na střechu a sházejí tašky. Tři dny nečti a ústa zhrubnou. Tři dni nepiš a ruka zeslábne.
— čínské přísloví
ReferenceEditovat
- ↑ František Kovárna – „mohl jsem něčím být…“. rozhlas.cz [online]. 2015-09-17 [cit. 2016-02-11]. Dostupné online.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9 CHROMÝ, Zdeněk. Abeceda Moudrosti. Brno : Proxima, 1993. 478 s. S. 73.
- ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 147.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 CHROMÝ, Zdeněk. Abeceda Moudrosti. Brno : Proxima, 1993. 478 s. S. 73.
- ↑ Readers Digest Výběr, září 2009, s. 35.
- ↑ wintonfilm.com, Wintonovy názory, 2012-01-09 (anglicky) [cit 2020-12-14]
- ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop, op. cit. str. 144.
- ↑ Sdružení K 213, URL: http://www.k213.cz
- ↑ Digitalizovaná vydání díla Zápisky z mrtvého domu v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2022. 53 s. S. 31.
- ↑ Myšlenky XIX/III (frnacouzsky) [cit. 2020-12-10]
- ↑ JOUBERT, Joseph. Pensées (~1780-1824), éd. Librairie Vve Le Normant, 1850, t. 1, p. 442, (úplný text na Wikisource)
- ↑ VELINSKÝ, Jaroslav. Případ výjimečné klibny. 1. vyd. Libouchec : Kapitán Kid, 2008. 16. kniha v sérii Ota Fink. Kapitola 1.
- ↑ ZEH, Juli. Hráčský instinkt. Praha : Odeon, 2006. ISBN 80-207-1213-5. S. 270–271. (česky)
- ↑ Divné století, nohavica.cz [cit. 2020-01-02].
- ↑ Těšínská, nohavica.cz [cit. 2020-01-02].
- ↑ SAINT EXUPÉRY DE, Antoine. Malý princ. Praha : Albatros, 2005. Věnování Léonu Werthovi. ISBN 978-80-00-01462-3.
- ↑ WILDE, Oscar. Cantervillské strašidlo a jiné prózy. Překlad J. Z. Novák. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1965. 288 s. Kapitola V.
- ↑ Maminka 11/2007
- ↑ Magazín Mladé fronty 3/1987, s. 53
- ↑ Kalendář VZP 2003
