Dílo:Konec civilizace

Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět, v originálu Brave New World, je antiutopický sci–fi román anglického autora Aldouse Huxleyho.[1][2][3] Autor román sepsal roku 1931 a vydal v roce 1932.

Výroky

editovat
  • Ale copak chcete být otroky?
    But do you like being slaves?[4]
  • „Ale já nechci pohodlí. Chci Boha, chci poezii, chci skutečné nebezpečí, chci svobodu, chci to, co je dobré, a chci hřích.“
    „Zkrátka,“ pravil Mustafa Mond, „požadujete právo být nešťastný.“
    „Tak tedy ano,“ pravil Divoch vzdorně, „požaduji právo být nešťastný.“[5]
    — (rozhovor Divocha a Mustafy Monda)
  • Každý patří každému
    Everyone belongs to every…[6]
  • „Myslím,“ pravila náhle Lenina po dlouhém mlčení, „že bych si měla vzít raději dva gramy somy.“[7]
  • „Nu, byl bych raději nešťastný, než bych měl žít v takové falešné, prohlhané blaženosti, jakou zde máte.“[7]
    — (Divoch v rozhovoru s Bernardem)
  • „Ó ty nový krásný světe,“ opakoval. „Ó ty nový krásný světe, který takové máš obyvatele! Poleťme hned.“
    „Někdy se vskutku vyjadřujete neobyčejně divně,“ pravil Bernard a díval se upřeně na mladíka ve zmateném údivu. „A vůbec, neměl byste raději počkat, až ten nový svět opravdu uvidíte?“[8]
    — (z rozhovoru Divocha s Bernardem Marxem v rezervaci)
  • Ve svém nitru a nakonec i nahlas přiznal, že je pravda všechno, co teď divoch říká o bezcennosti přátel, kteří se mohou z tak nicotných pohnutek změnit v pronásledovatelenepřátele.[7]

Reference

editovat
  1. HUXLEY, Aldous. Konec civilizace. Praha : Orfeus, 1993. 191 s.  
  2. HUXLEY, Aldous. Konec civilizace. Praha : Maťa, 2011. 198 s. ISBN 978-80-7287-150-6.  
  3. HUXLEY, Aldous. Konec civilizace. Překlad Josef Kostohryz a Stanislav Berounský. Praha : Maťa, 2020. 268 s. ISBN 978-80-7287-254-1.  
  4. Brave New World, op. cit., kap. xv, str. 186.
  5. Kap. 17, str. 172 (ed. 2011).
  6. HUXLEY, Aldous. Brave New World. London : Pinguin Random House, 2007. 229 s. (Vintage Classics.) ISBN 978-0-099-47746-4. Kapitola xiv, s. 180. (anglicky) 
  7. 7,0 7,1 7,2 Kap. 12, str. 173 (ed. 2020).
  8. Kap. 8, str. 100 (ed. 2011).

Související

editovat

Externí odkazy

editovat