O čem přemýšlejí stromy a planety je moc krásná otázka a úplně první, co mě s úsměvem napadne, je, že ten člověk, co se takhle ptal, je sympatický, protože je v něm hravost a poezie. Kdybych měla odpovědět, tak bych řekla, že naprosto všechno je živé a má svoje vědomí.[1] — Hana Poltikovičová
