Jiří Dienstbier

Jiří Dienstbier (20. dubna 1937, Kladno – 8. ledna 2011, Praha) byl český sociálně demokratický politik, novinář a disident. Byl prvním porevolučním československým ministrem zahraničí a místopředsedou federální vlády.

Jiří Dienstbier v roce 2009

Výroky

• …mně je od dětství vlastní sociální cítění. A to přitom jsem synem pana primáře. Vždycky jsem měl zájem na tom, abych nebyl jakési výjimečné dítě, které má výhody oproti někomu jinému. Říkal jsem, že mám sociální cítění ne proto, že jsem vybíral popelnice, ale proto, že jsem do nich házel svou svačinu, protože s celou třídou jsem se rozdělit nemohl…
• 40 let ten muž věděl, kdy se mění vítr. Nikdy se nespletl. Takže pokud mne teď chtěl vidět, musel vidět něco, co nám ještě není jasné. Musí to znamenat, že spící Češi se probouzejí. (Dienstbierovu zkušenost s nejmenovaným komunistickým aparátčíkem otiskl deník New York Times právě 17. listopadu 1989)

Ve výrocích

• Umřel mi dávný kamarád, se kterým jsem toho hodně prožil. Jiří Dienstbier se zapsal do dějin české moderní žurnalistiky, politiky i do dějin opozičního hnutí. S ním a s Václavem Bendou jsem byl svého času ve vězení a i v nejtěžších chvílích nás posiloval svou stále dobrou náladou. – Václav Havel
• S ním a s Václavem Bendou jsem byl svého času ve vězení a i v nejtěžších chvílích nás posiloval svou stále dobrou náladou. Po několika nedávných setkáních jsem tušil, že je nemocný. Přesto mne dnes velmi zaskočilo, že jsem zůstal z této trojice jediný. – Václav Havel
• Já myslím, že jsme se vždycky respektovali a na současné politické scéně bude určitě chybět. Byl to jeden z těch slušných politiků starší školy. – Václav Klaus
• Byl jednou z klíčových postav Listopadu. Respektoval jsem ho přes rozdílnost mnoha názorů. Bez něj bude naše politická scéna rozhodně méně barevná. Patřil ke generaci gentlemanů. – Václav Klaus
• Byl to člověk, který vždycky dokázal mít odstup od věci a vždy přispíval k tomu, aby se hledal kompromis. – Bohuslav Sobotka
• Je to smutná zpráva jak pro sociální demokracii tak i pro mne osobně. Jak jsem Jiřího Dienstbiera měl možnost poznat v minulých letech, tak to byl velmi statečný a moudrý člověk. Myslím si, že to bude ztráta nejen pro sociální demokracii a náš senátorský klub, ale také pro celou českou společnost. – Bohuslav Sobotka
• On byl především velkorysý člověk, to byl grand – já bych se nebál říct, že to byl frajer. – Petr Pithart
• On byl nesmírně otevřený český člověk, který měl také velkou odvahu. – Karel Schwarzenberg
• Byl to skvělý chlap, měli jsme sice různé politické názory, to ale nebránilo tomu, abychom byli přáteli. – Karel Schwarzenberg
• Snažil se po tom nástupu udělat změnu zahraniční politiky, což se mu taky podařilo. – Valtr Komárek
• S Jiřím Dienstbierem jsem ztratil velkého přítele. Nejen Česká republika, ale celá Evropa je s jeho smrtí chudší. Dienstbier věnoval svůj život svobodě svého národa. Byl i přesvědčeným Evropanem. Zasloužil o porozumění mezi Němci a Čechy. – Hans-Dietrich Genscher
• Vážím si ho za jeho občanské postoje v době totality. Po roce 1989 patřil mezi klíčové osobnosti, které formovaly československé a později české zahraniční vztahy. Byl u toho, když padala železná opona a naše země se po období komunistického temna vracela zpět mezi vyspělé demokratické státy. Z těchto důvodů jsem vždy jeho úsilí považoval za velmi přínosné pro naši společnost. – Petr Nečas
• Umírá můj dobrý přítel. Když jsem jej uvedl do funkce ministra zahraničních věcí, on tehdy byl ještě v pracovním poměru jako topič. – Ján Čarnogurský
• Vážili jsme si Jiřího Dienstbiera hluboce jako politika i člověka. Oceňujeme vysoce jeho práci v porevoluční vládě jako ministra zahraničních věcí i jeho další zahraničně politické aktivity za Českou republiku i Organizaci spojených národů zejména na Balkáně. – Michal Hašek
• Srbsko ztratilo velkého přítele a člověka, který nejupřímněji podporoval evropskou cestu Srbska. – Božidar Đelić, místopředseda Vlády Republiky Srbsko

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Jiří Dienstbier starší ve Wikipedii
• Kategorie Jiří Dienstbier ve Wikimedia Commons