John Charles Ryle

John Charles Ryle (10. května 1816 – 10. června 1900) byl první anglikánský biskup Liverpoolu.

J. C. Ryle

Výroky

O Bohu a Kristu

• Dal-li ti Bůh svého Syna, pak se varuj pochybovat o Jeho dobrotě a lásce, i když nám v našem každodenním životě přináší prozřetelnost nějaké soužení.
  If God has given you His Son, beware of doubting His kindness and love in any painful providence of our daily life.
• Varuj se vytvářet si Boha podle svého, — Boha, který je samé milosrdenství, ale ne spravedlivý, — Boha, který je samá láska, ale ne svatý, — Boha, který má nebe pro všechny a peklo pro nikoho, — Boha, který dovoluje v čase dobru a zlu být vedle sebe, ale nerozliší mezi nimi na věčnosti. Takový Bůh je jen tvou vlastní modlou, stejně jako Jupiter nebo Moloch.
  Beware of manufacturing a God of your own, — a God who is all mercy, but not just, — a God, who is all love, but not holy, — a God who has a heaven for everybody, but a hell for none, — a God who can allow good and bad to be side by side in time, but will make no distinction between good and bad in eternity. Such a God is an idol of your own, as really as Jupiter or Juggernaut.
• [Bůh] je mnohem ochotnější zachránit hříšníky, než jsou hříšníci ochotni být zachráněni.
  [God] is far more willing to save sinners than sinners are to be saved.
• Byla to celá Trojice, která na začátku stvoření řekla, „Učiňme člověka.“ Byla to opět celá Trojice, která, jak to vypadá, na začátku evangelia řekla, „Spasme člověka.“
  It was the whole Trinity, which at the beginning of creation said, "Let us make man". It was the whole Trinity again, which at the beginning of the Gospel seemed to say, "Let us save man".
• V náboženství je jeden předmět, o kterém nikdy nemůžeš vědět příliš mnoho. Tím předmětem je Pán Ježíš Kristus.
  There is one subject in religion, about which you can never know too much. That subject is Jesus Christ the Lord.
• Pamatuj, že musíš složit celé spasení své duše na Krista, a jen na Krista. Musíš se oprostit plně a celě ode všech ostatních nadějí a doufání. Nemáš částečně spočinout na Kristu a částečně na tom, že uděláš, co můžeš. Ve věcech ospravedlnění musí být Kristus vším.
  Remember that you are to venture the whole salvation of your soul on Christ, and on Christ only. You are to cast loose completely and entirely from all other hopes and trusts. You are not to rest partly on Christ and partly on doing all you can. In the matter of your justification Christ is to be all.

O Bibli

• Věřím, že potřeba naší doby není více „otevřeného“ zacházení s Biblí, ale více „uctivého“ zacházení, více pokory, více trpělivého zkoumání a více modlitby.
  I believe that the want of our age is not more "free" handling of the Bible, but more "reverent" handling, more humility, more patient study, and more prayer.
• Buďme velmi opatrní, abychom nikdy nevyvýšili žádného kazatele nebo kázání nebo knihu nebo přítele nad Slovo Boží. Buď prokleta kniha nebo traktát nebo lidská rada, která by se vetřela mezi nás a Bibli a skryla by Bibli před našima očima!
  Let us be very careful that we never exalt any minister, or sermon, or book, or friend above the Word of God. Cursed be that book, or tract, or human counsel, which creeps in between us and the Bible, and hides the Bible from our eyes!
• Nepřijměme nic, nevěřme ničemu, nenásledujme ničeho, co není v Bibli nebo nemůže být dokázáno Biblí.
  Let us receive nothing, believe nothing, follow nothing which is not in the Bible, nor can be proved by the Bible.
• Nechť je toto při čtení Bible v našich myslích ustáleným principem, že Kristus je sluncem ve středu celé knihy. Dokud Jej budeme mít na zřeteli, nikdy se v našem duchovním poznání příliš nespleteme. Jakmile z Krista odvrátíme svůj zrak, Bible se nám celá stane temnou a plnou obtíží. Klíčem k poznání Bible je Ježíš Kristus.
  Let it be a settled principle in our minds, in reading the Bible, that Christ is the central sun of the whole book. So long as we keep Him in view, we shall never greatly err in our search for spiritual knowledge. Once losing sight of Christ, we shall find the whole Bible dark and full of difficulty. The key of Bible knowledge is Jesus Christ.
• Buď si velmi jist tímto — lidé nikdy neodmítají Bibli, protože jí nerozumí. Rozumí ji až příliš dobře; rozumí, že odsuzuje jejich vlastní jednání; rozumí, že svědčí proti jejich hříchům a volá je k soudu. Snaží se věřit, že je nepravdivá a zbytečná, protože se jim nelíbí připustit, že má pravdu.
  Be very sure of this,— people never reject the Bible because they cannot understand it. They understand it only too well; they understand that it condemns their own behavior; they understand that it witnesses against their own sins, and summons them to judgment. They try to believe it is false and useless, because they do not like to allow it is true.

O inspiraci Bible

• Věřím, že Bible byla napsána skrze vdechnutí, inspiraci Boží, a chci, aby ostatní věřili stejně.
  I believe the Bible to have been written by the inspiration of God, and I want others to be of the same belief.
• Není-li Bible Boží Slovo a inspirovaná, pak bylo celé křesťanstvo po 1800 let v ohromném sebeklamu; polovina lidského plemene byla podvedena a ošálena, a církve jsou pomníky pošetilosti. Je-li Bible Boží Slovo a inspirovaná, pak všichni, kdo jí odmítají uvěřit, jsou v strašlivém nebezpečí, žijí na okraji věčného utrpení. Nikdo se zdravým rozumem nemůže nevidět, že tento předmět vyžaduje tu největší pozornost.
  If the Bible is not the Word of God and inspired, the whole of Christendom for 1800 years has been under an immense delusion; half the human race has been cheated and deceived, and churches are monuments of folly. If the Bible is the Word of God and inspired, all who refuse to believe it are in fearful danger; they are living on the brink of eternal misery. No man, in his sober senses, can fail to see that the whole subject demands most serious attention.
• Falšujeme Slovo Boží nanejvýš nebezpečným způsobem, když vrháme jakékoliv pochybnosti na plnou inspirovanost kterékoliv části Písma svatého. To není jen otrávení číše, ale celého zřídla. Není to jen otrávit vědro živé vody, o které vyznáváme, že ji předkládáme našim lidem, ale otrávit celou studnu. Chybíme-li jednou v tomto bodu, celá podstata našeho náboženství je v nebezpečí. Je to chyba v základu. Je to červ u kořene naší teologie. Dovolme jednou tomuto červu nahlodat kořen a nemůžeme se divit, začnou-li ratolesti, listí a ovoce krůček po krůčku hnít.
  We corrupt the Word of God most dangerously, when we throw any doubt on the plenary inspiration of any part of Holy Scripture. This is not merely corrupting the cup, but the whole fountain. This is not merely corrupting the bucket of living water, which we profess to present to our people, but poisoning the whole well. Once wrong on this point, the whole substance of our religion is in danger. It is a flaw in the foundation. It is a worm at the root of our theology. Once allow this worm to gnaw the root, and we must not be surprised if the branches, the leaves, and the fruit, little by little decay.

O pravdě, jednotě a pokoji

• Nebude žádný všeobecný mír, dokud se neobjeví Kníže pokoje.
  There will be no universal peace till the Prince of Peace appears.
• Musíme se vzdát marné myšlenky, že se zavděčíme všem. To je nemožné a pokoušet se o to je ztráta času. Musíme být spokojeni s tím, kráčet v Kristových šlépějích, a nechat svět, ať si říká, co chce.
  We must give up the vain idea of trying to please everybody. That is impossible, and the attempt is a mere waste of time. We must be content to walk in Christ's steps, and let the world say what it likes.
• Nebuďme nikdy vinni obětováním jakékoliv částky pravdy na oltáři pokoje.
  Never let us be guilty of sacrificing any portion of truth on the altar of peace.
• Jednota bez evangelia je bezcenná jednota; je to přímo jednota pekla.
  Unity without the gospel is a worthless unity; it is the very unity of hell.
• Od liberálnosti, který říká, že každý má pravdu — od lásky, která ti zakazuje říci, že se někdo mýlí — od pokoje, který je vykoupen na úkor pravdy, kéž tě sám dobrý Hospodin vysvobodí.
  From the liberality which says every body is right — from the charity which forbids you to say any body is wrong—from the peace which is bought at the expense of truth, may the good Lord deliver you.

O dobré a špatné teologii

Čím více čtu, tím méně obdivuji moderní teologii. Čím více studuji díla nových škol učitelů teologie, tím víc se divím, že muži i ženy mohou být s takovými spisy spokojeni. V literatuře "otevřenějších a laskavějších systémů [teologie]" je taková vágnost, mlhavost, mělkost, neurčitost, povrchnost, bezcílnost, prázdnota, které v mé mysli značí jejich původ přímo na tvář. Jsou ze země, zemské.
The more I read, the less I admire modern theology. The more I study the productions of the new schools of theological teachers, the more I marvel that men and women can be satisfied with such writings. There is a vagueness, a mistiness, a shallowness, an indistinctness, a superficiality, an aimlessness, a hollowness about the literature of the 'broader and kinder systems', as they are called, which to my mind stamps their origin on their face. They are of the earth, earthy.

• Je vskutku žádoucí, aby byla zdravá biblická teologie (…) v církvi ceněna. Knihy, v nichž je s Písmem uctivě nakládáno jako s jediným pravidlem víry a praxe — knihy, v nichž Kristus a Duch svatý zastávají své právoplatné úřady — knihy, v nichž ospravedlnění, posvěcení, znovuzrození, víra, milost a svatost jsou jasně, zřetelně a přesně vymezeny a předloženy, ty knihy jedině skutečně prospějí. Máloco je potřeba obnovit než zálibu v takových knihách mezi čtenáři.
  It is indeed to be desired that solid scriptural theology (…) should be valued in the church. Books in which Scripture is reverently regarded as the only rule of faith and practice — books in which Christ and the Holy Ghost have their rightful office — books in which justification, and sanctification, and regeneration, and faith, and grace, and holiness are clearly, distinctly, and accurately delineated and exhibited, these are the only books which do real good. Few things need reviving more than a taste for such books as these among readers.
• Je to zanedbání Bible, co činí z mnohých kořist prvního falešného učitele, kterého slyší.
  It is neglect of the Bible which makes so many a prey to the first false teacher whom they hear.
• Je velmi málo bludů a falešných učení, jejichž počátky se nedají vystopovat k mylným pohledům na zkaženost lidské přirozenosti. Mylný názor o nemoci s sebou vždy přinese mylný názor na lék. Mylný názor na zkaženost lidské přirozenosti s sebou vždy ponese mylný názor na ten velký protijed a lék na onu zkaženost.
  There are very few errors and false doctrines of which the beginning may not be traced up to unsound views about the corruption of human nature. Wrong views of the disease will always bring with them wrong views of the remedy. Wrong views of the corruption of human nature will always carry with them wrong views of the grand antidote and cure of that corruption.
• Věřím, že náš Pán předložil toto vážné varování k trvalému užitku církve, kterou přišel na zem založit. Mluvil s prorockým poznáním. (…) Věděl, že mezi vyznávajícími křesťany vždy budou lidé s duchem farizejů a lidé s duchem saduceů. Věděl, že jejich posloupnost nikdy neselže a jejich pokolení nikdy nevymře, a že ač jména farizej a saduceus pominou, jejich principy budou existovat pořád. Věděl, že po celou dobu, co bude církev existovat, vždy zde budou ti, kteří budou přidávat ke Slovu a kteří od něj budou ubírat, ti, kteří jej budou zlehčovat tím, že k němu něco přidají, a ti, kteří jej budou chtít nechat vykrvácet tím, že odeberou něco z jeho zásadních pravd. A z toho důvodu předložil toto vážné varování: „Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského.“
  I believe that our Lord delivered this solemn warning for the perpetual benefit of that Church which He came to earth to establish. He spoke with a prophetic knowledge. (...) He knew that there always would be Pharisees in spirit, and Sadducees in spirit, among professing Christians. He knew that their succession would never fail, and their generation never become extinct, and that though the names of Pharisees and Sadducees were no more, yet their principles would always exist. He knew that during the time that the Church existed, until His return, there would always be some that would add to the Word, and some that would subtract from it, some that would tone it down, by adding to it other things, and some that would bleed it to death, by subtracting from its principal truths. And this is the reason why we find Him delivering this solemn warning: "Take heed and beware of the leaven of the Pharisees and of the Sadducees.“

O hříchu

• Dokud nebudeš v rozepři s hříchem, nebudeš nikdy skutečně šťastný.
  So long as you do not quarrel with sin, you will never be a truly happy man.
• Jste-li vy a hřích přáteli, nejste vy a Bůh dosud smířeni.
  If you and sin are friends, you and God are not yet reconciled.
• Opuštěný hřích je jeden z nejlepších důkazů odpuštěného hříchu.
  Sin forsaken is one of the best evidences of sin forgiven.
• Jak bychom měli nenávidět hřích! Místo toho, abychom jej milovali, koketovali s ním, omlouvali ho, hráli si s ním, bychom jej měli nenávidět smrtelnou nenávistí.
  How much we ought to hate sin! Instead of loving it, cleaving to it, dallying with it, excusing it, playing with it, we ought to hate it with a deadly hatred.
• Zkoumej svoje srdce. Vidíš v něm nějaký sklon nebo návyk, o kterém víš, že je zlý v očích Božích? Je-li tomu tak, neotálej naň zaútočit. Ustav si ihned, že jej odložíš. Nic nekalí zrak mysle tolik a neotupuje svědomí tak jistě, jako strpěný hřích. Může být jen malý, ale není o nic méně nebezpečný.
  Examine your own hearts. Do you see there any habit or custom which you know is wrong in the sight of God? If you do, don't delay for a moment in attacking it. Resolve at once to lay it aside. Nothing darkens the eyes of the mind so much, and deadens the conscience so surely, as an allowed sin. It may be a little one, but it is not any less dangerous.

O pekle

• Nenarodí-li se kdo znovu, bude si jednoho dne přát, aby se nenarodil vůbec.
  Except a man be born again, he will wish one day he had never been born at all.
• S Boží pomocí učiň něco, abys o trochu víc naplnil nebe a vyprázdnil peklo.
  Do something, by God’s help, to make heaven more full and hell more empty.
• Peklo samo je pravda poznaná příliš pozdě.
  Hell itself is truth known too late.
• Nemluvil-li bych nikdy o pekle, musel bych si myslet, že jsem zadržel něco, co bylo užitečné, a pohlížet na sebe jako na spolupachatele ďáblova.
  If I never spoke of hell, I should think I had kept back something that was profitable, and should look on myself as an accomplice of the devil.

O pokání a spasení

• Říci, že litujeme našich hříchů, je pouhé pokrytectví, pokud neukážeme, že jich skutečně litujeme, tím, že se jich vzdáme. V činění spočívá samý život pokání.
  To say that we are sorry for our sins is mere hypocrisy, unless we show that we are really sorry for them, by giving them up. Doing is the very life of repentance.
• Pravé pokání není žádnou lehkou záležitostí. Je to důkladná změna smýšlení o hříchu, změna, která sama v sobě ukazuje zbožný zármutek a ponížení — v upřímném vyznání před trůnem milosti — v úplném odstoupení od hříšných zvyků, a zůstávající nenávistí vůči hříchu. Takové pokání je nerozlučný společník spásné víry v Krista.
  True repentance is no light matter. It is a thorough change of heart about sin, a change showing itself in godly sorrow and humiliation — in heartfelt confession before the throne of grace, — in a complete breaking off from sinful habits, and an abiding hatred of all sin. Such repentance is the inseparable companion of saving faith in Christ.
• Toužíš-li po spasení a chceš vědět, co máš dělat, radím ti, abys šel hned teď k Pánu Ježíši Kristu, na první soukromé místo, které můžeš najít, a usilovně a upřímně jej pros na modlitbě, aby spasil tvou duši. Řekni mu, že jsi slyšel, že přijímá hříšníky a že řekl, „toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.“ Řekni mu, že jsi bídný ohavný hříšník a že k němu přicházíš ve víře v jeho vlastní pozvání. Řekni mu, že se vkládáš plně a cele do jeho rukou; že se cítíš ničemný, bezmocný a bez naděje v sobě samém; a že nespasí-li tě on, nemáš žádnou naději být spasen. Pros jej, aby tě vysvobodil z viny, moci a následků hříchu. Pros jej, aby ti odpustil a obmyl svou vlastní krví. Pros jej, aby ti dal nové srdce a dal do tvé duše Ducha svatého. Pros jej, aby ti dal milost a víru a vůli a moc být jeho učedníkem a služebníkem od tohoto dne navždy. Ach čtenáři, jdi hned teď a řekni tyto věci Ježíši Kristu, záleží-li ti vskutku na tvé duši.
  If you desire salvation, and want to know what to do, I advise you to go this very day to the Lord Jesus Christ, in the first private place you can find, and earnestly and heartily entreat him in prayer to save your soul. Tell him that you have heard that he receives sinners, and he has said, "Him that comes unto me I will in nowise cast out." Tell him that you are a poor vile sinner, and that you come to him on the faith of his own invitation. Tell him you put yourself wholly and entirely in his hands: that you feel vile and helpless, and hopeless in yourself: and that except he saves you, you have no hope of being saved at all. Beseech him to deliver you from guilt, the power, and the consequences of sin. Beseech him to pardon you, and wash you in his own blood. Beseech him to give you a new heart, and plant the Holy Spirit in your soul. Beseech him to give you grace and faith and will and power to be his disciple and servant from this day forever. Oh, reader, go this very day, and tell these things to the Lord Jesus Christ, if you are really in earnest about your soul.

O křesťanském životě

Nedělej nic, co bys nechtěl, aby Bůh viděl. Nepiš nic, co bys nechtěl, aby Bůh četl. Neříkej nic, co bys nechtěl, aby Bůh slyšel. Nechoď nikam, kde bys nechtěl, aby tě Bůh nalezl. Nečti žádnou knihu, u které bys nechtěl, aby ti Bůh řekl, „ukaž mi ji.“ Nikdy netrav svůj čas takovým způsobem, že bys nechtěl, aby se Bůh zeptal, „co to děláš?“
Do nothing that you would not like God to see. Say nothing you would not like God to hear. Write nothing you would not like God to read. Go no place where you would not like God to find you. Read no book of which you would not like God to say, "Show it to Me." Never spend your time in such a way that you would not like to have God say, "What are you doing?”

• Ať pravé křesťany nikdy nepřekvapí, pokud jsou v tomto světě pomlouváni a zkresleně vylíčeni. Nemají očekávat, že na tom budou lépe než jejich Pán.
  Let it never surprise true Christians if they are slandered and misrepresented in this world. They must not expect to fare better than their Lord.
• Zítřek je ďáblův den, ale dnešek Boží. Satan se nestará, jak duchovní tvé záměry jsou, nebo jak svatá tvá předsevzetí, jen když sis uložil, že je provedeš zítra.
  Tomorrow is the devil's day, but to-day is God's. Satan does not care how spiritual your intentions are, or how holy your resolutions, if only they are determined to be done tomorrow..
• Lidé mohou odmítat vidět pravdu našich argumentů, ale nemůžou uniknout důkazu zbožného života.
  Men may refuse to see the truth of our arguments, but they cannot evade the evidence of a godly life.

O ceně křesťanského života

• Být pravým křesťanem něco stojí. Na to nikdy nezapomínejme. Být pouhým nominálním křesťanem a chodit do církve je laciné a jednoduché. Ale slyšet Kristův hlas, následovat Krista, věřit v Krista a vyznat Krista vyžaduje mnoho sebezapření. Bude nás to stát naše hříchy, naši samospravedlnost, naše pohodlí a naši světskost.
  It costs something to be a true Christian. Let that never be forgotten. To be a mere nominal Christian, and go to church, is cheap and easy work. But to hear Christ's voice, and follow Christ, and believe in Christ, and confess Christ, requires much self-denial. It will cost us our sins, our self-righteousness, our ease and our worldliness.
• Něco to stojí, být pravým křesťanem podle měřítek Bible. Jsou zde nepřátelé, které musíme překonat, bitvy, co musíme vybojovat, oběti, co musíme učinit, Egypt, který musíme opustit, poušť, kterou musíme přejít, kříž, který musíme nést, běh, který musíme běžet. Obrácení není posazení člověka do křesla a vzetí ho jednoduše do nebe. Je to začátek velikého zápasu, ve kterém to stojí mnoho, získat cenu.
  It costs something to be a real Christian, according to the standard of the Bible. There are enemies to be overcome, battles to be fought, sacrifices to be made, an Egypt to be forsaken, a wilderness to be passed through, a cross to be carried, a race to be run. Conversion is not putting a person in an arm-chair and taking them easily to heaven. It is the beginning of a mighty conflict, in which it costs much to win the victory.
• Jsme-li praví křesťané, nemáme očekávat, že na naší cestě do nebe půjde vše snadno. Nemáme to pokládat za něco divného, musíme-li podstoupit nemoce, škody, ztráty a zklamání, stejně jako ostatní. Omilostnění zdarma a plné odpuštění, milost cestou a sláva na konci — to vše Spasitel zaslíbil dát. Ale nikdy neslíbil, že nebudeme mít soužení. Miluje nás příliš mnoho, aby nám zaslíbil něco takového. Skrze soužení nás učí mnoha vzácným lekcím, které bychom se jinak nikdy nenaučili. Soužením nám ukazuje naši prázdnotu a slabost, přitahuje ke trůnu milosti, pročišťuje naše city, odstavuje nás od tohoto světa a působí v nás touhu po nebi. To ráno při vzkříšení řekneme, „k dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení.“ Měli bychom Bohu děkovat za každou bouři.
  If we are true Christians, we must not expect everything smooth in our journey to heaven. We must count it no strange thing, if we have to endure sicknesses, losses, bereavements, and disappointments, just like other people. Free pardon and full forgiveness, grace by the way and glory to the end – all this our Savior has promised to give. But He has never promised that we shall have no afflictions. He loves us too well to promise that. By affliction he teaches us many precious lessons, which without it we should never learn. By affliction he shows us our emptiness and weakness, draws us to the throne of grace, purifies our affections, weans us from this world, makes us long for heaven. In the resurrection morning we shall say, ‘it is good for me that I was afflicted.’ We shall thank God for every storm.”

O modlitbě

• Být bez modlitby znamená být bez Boha, bez Krista, bez milosti, bez naděje a bez nebe.
  To be prayerless is to be without God, without Christ, without grace, without hope, and without heaven.
• Stejně jako první známka života v dítěti, když se narodí na tento svět, je dýchání, tak první projev mužů a žen, když se znovuzrodí, je modlení.
  Just as the first sign of life in an infant when born into the world is the act of breathing, so the first act of men and women when they are born again is praying.
• Modlení a hřešení spolu nikdy nežijí v jednom srdci. Modlitba pohltí hřích nebo hřích zadusí modlitbu.
  Praying and sinning will never live together in the same heart. Prayer will consume sin, or sin will choke prayer.

O rodině a dětech

• Štastní jsou ti, kteří ve věcech manželství dbají třech pravidel. První je vstoupit do manželství jen v Pánu a po modlitbě o Boží schválení a požehnání. Druhé je neočekávat od svých partnerů příliš mnoho a pamatovat, že manželství je koneckonců spojení dvou hříšníků a ne dvou andělů. A třetí je usilovat na prvním místě a především o posvěcení toho druhého. Čím svatější manželé jsou, tím šťastnější.
  Happy are they, who in the matter of marriage observe three rules. The first is to marry only in the Lord, and after prayer for God’s approval and blessing. The second is not to expect too much from their partners, and to remember that marriage is, after all, the union of two sinners, and not of two angels. The third rule is to strive first and foremost for one another’s sanctification. The more holy married people are, the happier they are.
• Pokyny, rady a příkazy prospějí jen málo, nejsou-li podpořeny vzorem vašeho života. Vaše děti vám nikdy nebudou věřit, že doopravdy a skutečně chcete, aby vás poslouchaly, dokud budou vaše skutky protiřečit vašim radám. (…) Nemyslete si, že vaše děti budou dělat to, co nevidí u vás. Vy jste jejich modelem, a ony budou napodobovat, co jste vy. (…) Zřídkakdy se naučí návykům, o kterých vidí, že jimi opovrhujete, nebo budou chodit cestami, ve kterých nechodíte sami.
  Instruction, and advice, and commands will profit little, unless they are backed up by the pattern of your own life. Your children will never believe you are in earnest, and really wish them to obey you, so long as your actions contradict your counsel. (...) Think not your children will practise what they do not see you do. You are their model picture, and they will copy what you are. (…) They will seldom learn habits which they see you despise, or walk in paths in which you do not walk yourself.
• Varujte se nechat malé prohřešky nepovšimnuté v představě, že jsou jen malé. Ve výchově dětí není malých věcí; všechny jsou důležité. Malý plevel potřebuje vyplet jako každý jiný. Nechte jej být na pokoji, a brzy bude velký.
  Beware of letting small faults pass unnoticed under the idea it is a little one. There are no little things in training children; all are important. Little weeds need plucking up as much as any. Leave them alone and they will soon be great.
• Ó, drahý příteli, miluješ-li své děti, vyzývám tě, nenech ten čas, kdy je nejvhodnější zasévat zvyk se modlit, pominout nevyužitý. Měl-li bys děti v něčem cvičit, cvič je aspoň ve zvyku se modlit.
  Oh, dear friend, if you love your children, I charge you, do not let the seedtime of a prayerful habit pass away umiproved. If you train your children to anything, train them, at least, to a habit of prayer.
• Rodiče, chcete, aby vaše děti byly šťastné? Vynasnažte se tedy je cvičit, aby poslechly, když k nim mluvíte, — aby dělaly, co jim řekntete. (…) Děti se nemohou naučit příliš brzy, že žijeme ve světě, v němž nemáme vládnout, a že nejsme nikdy na pravém místě, dokud neumíme poslouchat. Učte je poslouchat, dokud jsou malé, nebo se budou bouřit proti Bohu po celý život a vyčerpají se marnou představou, že budou nezávislé na Jeho vládě.
  Parents, do you wish to see your children happy? Take care, then, that you train them to obey when they are spoken to, — to do as they are bid. (...) Children cannot learn too soon, that this is a world in which we are not intended to rule, and that we are never in our right place, until we know how to obey. Teach them to obey while young, or else they will be fretting against God all their lives long, and wear themselves out with the vain idea of being independent of His control.

O jiných kazatelích

• Owen, a Baxter, a Flavel, a Howe a Matthew Henry byli muži, na které byli nonkonformisté právem hrdí. Byli to muži, jejichž jména by dělala čest seznamu členů každé křesťanské církve.
  Owen, and Baxter, and Flavel, and Howe, and Matthew Henry were men of whom Nonconformist were justly proud. They were men whose names would do honour to the rolls of any Christian Church.
• Často jsem přemýšlel, že jedno z velkých tajemství oné podivuhodné pocty, kterou Pán Bůh udělil člověku, který není v našem obecenství (narážím na pana Charlese Spurgeona), je ona neobyčejná odvaha a smělost, se kterou vstupuje na kazatelnu, aby k lidem mluvit o jejich hříších a jejich duších. Nikdo nemůže říci, že to dělá ze strachu před někým, nebo aby se někomu zalíbil. Zdá se, že každé skupině posluchačů předkládá, co potřebují slyšet - bohatým i chudým, vysoce i nízce postaveným, pánům i rolníkům, učeným i nevzdělaným. S jedním každým jedná jasně a přímo, podle Božího Slova. Domnívám se, že tato smělost má hodně co do činění s úspěchem, kterému se Pánu Bohu zalíbilo dát jeho službě. Nestyďme se od něj v tomto ohledu poučit. Jděme a čiňme také tak.
  I have often thought that one great secret of the marvelous honor which God has put on a man who is not in our denomination (I allude to Mr. Charles Spurgeon) is, the extraordinary boldness and confidence with which he stands up in the pulpit to speak to people about their sins and their souls. It cannot be said he does it from fear of any, or to please any. He seems to give every class of hearers its portion—to the rich and the poor, the high and the low, the king and the peasant, the learned and the illiterate. He gives to every one the plain message, according to God’s Word. I believe that very boldness has much to do with the success which God is pleased to give to his ministry. Let us not be ashamed to learn a lesson from him in this respect. Let us go and do likewise.
• Přišel jsem k závěru, že nikdo neučinil více dobrého ve svém čase a generaci než [ George Whitefield ]. Byl pravým hrdinou, a to v tom nejvyšším a nejlepším smyslu. Jeho dílo obstojí v ohni a oslaví Boha, když díla mnohých jiných budou zapomenuta. A pro toto dílo, věřím, Anglie dluží jeho osobě dluh, který dosud nesplatila.
  I come to the conclusion that no man has ever done more good in his day and generation than [George Whitefield]. He was a true hero, and that in its highest and best sense. He did a work that will stand the fire, and glorify God, when many other works are forgotten. And for that work I believe that England owes a debt to his character which England has never yet paid.

Ve výrocích

• Charakteristiky metody a stylu biskupa Rylea jsou zjevné. Je především a vždy biblický a výkladový. Nikdy nezačíná s nějakou teorií, do které se snaží napasovat různé texty z Písma. Vždy začíná Slovem a vykládá ho. A je to ten nejlepší a nejdůkladnější možný výklad. Je vždy jasný a logický, a stále vede k jasné formulaci doktríny. Je silný, plodný a zcela prostý vší sentimentality. (Martyn Lloyd-Jones)
  The characteristics of Bishop Ryle's method and style are obvious. He is pre-eminently and always scriptural and expository. He never starts with a theory into which he tries to fit various scriptures. He always starts with the Word and expounds it. It is exposition at its very best and highest. It is always clear and logical and invariably leads to a clear enunciation of doctrine. It is strong and virile and entirely free from the sentimentality.
• Nejlepší muž v anglikánské církvi. (Charles Haddon Spurgeon)
  The best man in the Church of England.