Dovolte mně, abych toto slavné vojsko tohoto státu a zvláště legionáře podrobil hlubší úvaze. My všichni víme z jakých podnětůlegionáři vznikli a víme také, že po převratu, když vracely se jejich hrdinné šiky domů do svobodné vlasti, byly pozdravovány zde od pánů zástupců revolučního tribunálu jako hrdinové a byli stavěni za věhlasný příkladmužnosti na venek i uvnitř. Zvláště my pak věděli, jak to vypadá ve skutečnosti s tou jejich kázní, kteří měli jsme štěstí bydleti v krajích, které musely býti obsazeny, přirozeně však bez odporu. Tam poslali ty hrdiny, aby ukázali znovu své hrdinství, a to, co prokázali za hrdinné skutky, to jest ostuda, která na tomto státním lidu ulpěla a stále bude lpěti. Jest svrchovaně na čase, aby se nalezl na české straně některý muž, který by z tohoto místa, byť i ne s hlediska nestranného a objektivního, vládě ukázal tyto poměry a žádal rozpuštění nynějšího vojska, legionářských svazů a pod. To připadá vám ovšem za těžko, protože takový Kramář, Masaryk a jak se všichni ti páni jmenují, kteří povolali si tyto cizince jako přátele a hosty, nemohou je nyní jen tak vypoklonkovati.[1] — Franz Pittinger
↑
KAHÁNEK, Ferdinand. Jak mluví němečtí a maďarští poslanci v československém parlamentě. Praha : Lidová tribuna, 1922. S. 11–12.
↑
TYL, Tomáš. Jak by dnes dopadl T. G. Masaryk, otec toho zastaralého zpátečnického útvaru, kterému se říká vlast a pro který v tom novém lepším euro-globalistickém světě už není místo. reformy.cz [online]. 2020-08-01 [cit. 2020-09-13]. Dostupné online. (česky)