Ačkoliv se blíží čas mé smrti, nemám strach, že zemřu a půjdu do pekla nebo (což by mohlo být ještě horší) do popularizované verzenebe. Očekávám, že po smrti přijde jen nicota, a děkuji ateismu za to, že mě zbavil všech možných obav. Although the time of death is approaching me, I am not affraid of dying and going to hell or (what would be considered worse) going to a popularized version of heaven. I expect death to be nothingness and for removing me from all possible fears of death, I am thankful to atheism.[1] — Isaac Asimov