Jean-Paul Sartre
francouzský filozof, spisovatel a dramatik
Jean-Paul Sartre (21. června 1905, Paříž, Francie – 15. dubna 1980, Paříž, Francie) byl francouzský filozof, spisovatel a dramatik. Jeho životní družkou byla spisovatelka Simone de Beauvoirová.
Výroky
editovat- Nicota obchází bytí. To znamená, že bytí nemá žádnou potřebu nicoty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po nicotě. Ale na druhé straně nicota, která není, může mít jen propůjčenou existenci a získává tak své bytí z bytí. S nicotou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic bytí, a totální zánik bytí by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik nicoty. Nebytí existuje pouze na hranici bytí.[1]
- Možná existuje lepší doba. Ale tahle je naše.[2]
- … smrt je lež, …
Le faux, c'est la mort.[3]
Neozdrojované
editovat- Myšlenky se rodí z praxe.[zdroj?]
- Chtěl jsem dobro – byla to pošetilost. Na téhle zemi a v téhle době neoddělíš dobro od zla.[zdroj?]
- Dlouho jsem pokládal pero za meč, ale nyní vidím naši bezmocnost.[zdroj?]
Život
editovat- Život je udělán z budoucnosti jako tělesa z prázdného prostoru.[zdroj?]
- Lidský život začíná na rubu zoufalství.[zdroj?]
- Můj život nekonečně překračuje hranice uvědomění, jehož kdy mohu o svém životě nabýt.[zdroj?]
- Lidé už objevili vše mimo to, jak mají žít.[zdroj?]
- Existovat znamená prostě být tu: existující se objevují, dají se potkat, ale nikdy je nelze odvodit.[zdroj?]
- Brány svého vězení si každý nese v sobě.[zdroj?]
- Kdo se nepoučil z dějin, musí je znova prožívat.[zdroj?]
- Dějiny každého života jsou dějinami krachu.[zdroj?]
Smrt
editovat- Zemřít není všechno. Je třeba zemřít včas.
Lidé
editovat- Chci být člověkem, který se mi nehnusí.[zdroj?]
- Být člověkem znamená snažit se být bohem.[zdroj?]
- Jsme tím, čím chceme být.[zdroj?]
- Člověk je takový, jaká je jeho činnost. Člověk není nic jiného než jeho život.[zdroj?]
- Protože se nám nedostává síly vůle vykonat zamýšlené činy, chováme se tak, jako by svět od nás nic nežádal.[zdroj?]
- Člověk žije, umírá a neví ani jak žije, ani jak umírá.[zdroj?]
- Lidé jsou bezmocní jen tehdy, jestliže to sami připustí.[zdroj?]
- Když jsou lidé průměrní, neznamená to, že musí být skromní. Naopak, jsou pyšní na to, že jsou průměrní.[zdroj?]
- Člověk není souhrnem toho, co má, ale souhrnem všeho toho, co ještě nemá, čeho ještě může dosáhnout.[zdroj?]
- Peklo jsou ti druzí, ale právě tak jsem mohl napsat, že ráj jsou ti druzí, zkrátka, všechno přichází k člověku jenom od druhých, od lidí.[zdroj?]
- Člověk bude především tím, čím se být rozhodl.[zdroj?]
Otec ↔ Syn
editovat- Dobrý otec neexistuje, to je pravidlo; z toho bychom neměli vinit muže, ale prohnilá otcovská pouta.[zdroj?]
- Je zapotřebí, aby otcové pochopili syny a poskytli jim prostředky, s nimiž mladí lidé budou s to realizovat sny svých otců.[zdroj?]
Kritika
editovatReference
editovat- ↑ BARROW, John D. Teorie ničeho. (původním názvem: Book of nothing). Překlad Jan Novotný. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2005. (Kolumbus; sv. 174.) ISBN 80-204-1156-9. Kapitola 2. Mnoho povyku pro nic, s. 58.
- ↑ MOESTL, Bernhard. Šaolin: nemusíš bojovat, abys zvítězil: silou myšlení ke klidu, vnitřní čistotě a síle. (původním názvem: Shaolin). Překlad Vladimír Čadský; odpovědný redaktor Milan Soška. 1. vyd. Praha : Beta, 2010. 231 s. Dostupné online. ISBN 78-80-7306-429-7. Kapitola 1. Zásada přítomnosti, s. 26.
- ↑ Jean Améry. Vztáhnout na sebe ruku: rozprava o dobrovolné smrti (původním názvem: Hand an sich legen. Diskurs über den Freitod (Werke 3)). Překlad Daniela Petříčková; odpovědná redaktorka Pavlína Kubíková. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2010. 191 s. (Střed; sv. 92). Dostupné online. ISBN 978-80-7260-230-8. Kapitola Před skokem, s. 34.
Externí odkazy
editovat
Encyklopedický článek Jean-Paul Sartre ve Wikipedii
