Papež
hlava katolické církve
Papež je hlava katolické církve
Ve výrocích
editovat- Jsem velkým fanouškem náboženských obrazů – říkám to bez ironie. Doma, v Paříži, mám pokoj, kde byste si mysleli, že jste v papežově apartmánu…
Je suis très client de l’imagerie religieuse – je dis ça sans ironie. Chez moi, à Paris, j’ai une pièce où l’on se croirait dans les appartements du Pape…[1]
— Benjamin Biolay - Papež je člověk, který se směje, pláče, klidně spí a má přátele, jako každý jiný. Je to normální člověk.[2] -- František
- Víš, co udělám, až budu papežem? Zruším ty tzv. generální audience. Možná ne úplně, ale určitě aspoň tu část, kdy papež jde kolem ohrádky, za kterou se tlačí šťastlivci číhající na ruku Velekněze, on ji většinou obětuje, nechávaje ji napospas dojatým věřícím, věnuje se dalším, usmívá se do jiných tváří, cosi kamsi šeptá a několik jich zatím už usiluje o to dotknout se papežovy pravice, či aspoň levice. Podle mne hrůza. Tomu s kým mluvíš, nota bene s kým si podáváš ruku, se dívej do očí, to je základní tvar úcty. Tak nějak jsem to doma slýchával. A taky vytáhni tu druhou z kapsy. Tedy kdybych to náhodou měl ve Vatikánu na povel, tak se při podobných příležitostech, právě pro zachování oboustranné úcty, nějakým spravedlivým způsobem vybere tak třicet lidí, pozvou se na kávu nebo na skleničku vína a papež ke každému přistoupí, host se mu představí, papež mu poděkuje za návštěvu, nechá pozdravovat u nich doma a přejde k dalšímu. A bude to setkání dvou lidí, kteří spolu stráví pár vteřin tak, jak má být, jeden s druhým a pro druhého.[3] -- Karel Satoria
Reference
editovat- ↑ Religion, musique, sexe... Les confidences exclusives de Benjamin Biolay. parismatch [online]. 2022-08-25 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Dialog v katolické církvi novověku
- ↑ VÁCHA Marek, SATORIA Karel: Život je sacra zajímavej. Cesta: 2013, ISBN 978-80-7295-164-2, s.45-46