- 4. prosinec
- Jaké je počasí na sv. Barboru, takové bývá až do vánoc.
- Na svatou Barboru saně do dvoru.
- Po svaté Baruši střez nosu a uší.[1]
- Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
- Svatá Barborka vyhání dřevo ze dvorka.[3]
- 6. prosinec
- Na Mikuláše po ledě, na Štěpána po blátě.[4]
- Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
- O sv. Mikuláši snížek často práší.
- Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
- Svatý Mikuláš splachuje břehy.
- 13. prosinec
- Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku. (12 dní – 12 měsíců)
- Když přijde sv. Lucie, najde tu už zimu.
- Svatá Lucie noci upije – ale dne nepřidá.[5]
- 24. prosinec
- Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
- Na Adama a Evu čekejte oblevu.
- 25. prosinec
- Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
- Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.
- Na Boží narození o bleší převalení.
- 26. prosinec
- Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
- Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
- Na svatého Štěpána každý se má za pána.[1]
- 28. prosinec
- O Mláďátkách den se omlazuje.
- Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.
- 31. prosinec
- Jak byl celý rok voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
- Na Silvestra-li vítr a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
- O Silvestru papeži snížek si už poleží.
- ↑ 1,0 1,1 1,2
Kalendář Zlaté Prahy. Ročník II. Praha : J. Otto, 1895. Kapitola Z národního mudrosloví, s. 2.
- ↑
MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Rok na vsi. Díl I. Praha : SNKLU, 1964. Kapitola Černá zima, s. 303.
- ↑
MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Rok na vsi. Díl I. Praha : SNKLU, 1964. Kapitola Křtiny, s. 274.
- ↑
MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Rok na vsi. Díl I. Praha : SNKLU, 1964. Kapitola Bílý den, s. 293.
- ↑
MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Rok na vsi. Díl I. Praha : SNKLU, 1964. Kapitola Černá zima, s. 299.