Snění nikdy nikomu neublížilo, když kromě něj stále pracujete na tom, abyste zrealizovali tolik snů, kolik je ve vašich silách. Dreams never hurt anybody if you keep working right behind the dreams to make as much of them become real as you can.[1] — Frank Winfield Woolworth
Vždycky mě přitahoval ten typsnění, který se objevuje hned ze začátkuKunderovyNesnesitelné lehkosti bytí, když hrdina pozoruje zeď před sebou a říká si, že jakékoli jeho rozhodnutí mu znemožní poznat, jaký následek by měla všechna ostatní rozhodnutí; život tak připomíná náčrtek siluety obrazu, který nebude nikdy dokončen. Vždy ma priťahoval ten typ snenia, ktorý sa objavuje hneď zo začiatku Kunderovej Neznesiteľnej ľahkosti bytia, keď hrdina pozoruje múr pred sebou a vraví si, že akékoľvek jeho rozhodnutie mu znemožní poznať, aký následok by mali všetky ostatné rozhodnutia; život tak pripomína náčrtok siluety obrazu, ktorý nebude nikdy dokončený.[2] — Alain Resnais