Svoboda projevu

Ve výrocích

Svoboda myšlení a svoboda projevu, zaručená Listinou základních práv a svobod, a právo na osobní náhled na historické události nejsou bezbřehé.^[1]
— Zdeňka Galková
Zrovna včera mě překvapil jeden známý novinář, který v televizi kritizoval vypínání webů. Tvrdil, že je to nebezpečné. Já takový názor respektuji, protože svoboda slova je pro mě důležitá. Nemyslím si ale, že se jedná o porušení svobody slova, protože některé weby nejsou profesionálními médii, která přinášejí informace, ale jsou čistě nástroji proruské propagandy.^[2]
— Michal Klíma
Není svrchovanost národa možná bez svobody slova.^[3]
—Jan Herben
Netřeba snad ještě opakovati, že svoboda tisku nejhlavnější a nejprvnější jest základ svobody a práva, poněvadž jenom skrze svobodu tisku možno jest srozumění buď všech aneb alespoň veliké části občanů k hájení svých práv.^[4]
—Karel Havlíček Borovský
Svoboda slova jako taková je pořád stejná, pouze její míra se mění v reakci na to, do jakých se dostáváme situací.^[5]
—Tomáš Sokol
Nezaměňujme se svobodou slova, se svobodou projevu to, že někdo vypne weby, které prokazatelně šíří dezinformace ve prospěch Ruské federace, a jsou třeba Ruskou federací i podporovány. To je přece něco, co je naprosto logické, že v naší zemi nedovolíme.^[6]
—Petr Fiala

Svobodné sdělování myšlenek a názorů je jedno z nejcennějších práv člověka. Každý občan může svobodně mluvit, psát, tisknout; v případech stanovených zákonem však odpovídá za zneužití této svobody.
La libre communication des pensées et des opinions est un des droits les plus précieux de l’Homme : tout Citoyen peut donc parler, écrire, imprimer librement, sauf à répondre de l’abus de cette liberté, dans les cas déterminés par la Loi.^[7]
—Deklarace práv člověka a občana, 1789
V souladu se zájmy pracujícího lidu je všem občanům zaručena svoboda projevu ve všech oborech života společnosti, zejména také svoboda slova a tisku. Těchto svobod občané užívají jak v zájmu rozvoje své osobnosti a svého tvůrčího úsilí, tak k uplatňování své aktivní účasti na správě státu a na hospodářské a kulturní výstavbě země.^[8]
—Ústava Československé socialistické republiky
Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.^[9]
— Listina základních práv a svobod