Hloubka
svislá vzdálenost od referenční plochy
Ve výrocích
editovat- Asi před dvěma roky mě popudil článek o spisovatelkách od Jiřího Peňáse. On v literatuře hledá spíše asi ideály nebo nějaké zajímavé konstrukce, ale ženy prostě píšou o svých pocitech a třeba jdou i do větší hloubky. A on tomu zřejmě nemůže přijít na chuť. Stále tu přetrvávají předsudky – že když něco dělá chlap, tak je to hodnotnější, a když to dělá ženská, tak je to jen tak, že něco šolíchá během uklízení.[1]
— Eva Hauserová - Dobrý film, který o svém tématu pojednává opravdu do hloubky, může i dnes myšlení společnosti ovlivnit, i když ne v utopickém či revolučním smyslu. Umění už není zbraň, nicméně to, že u někoho umenšíte strach z neznámého, prohloubíte jeho empatii, může být v důsledku přínosné. Film je malá věc. Ale pořád může být užitečný.[2]
— Marco Bellocchio - Je velmi těžké skloubit dohromady zpěv, hraní a pohyb. A muzikál má svá omezení: příběh je jednoduchý a člověku, který chce jít do hloubky, to nikdy nemůže stačit.[3]
— Michaela Badinková
V dílech
editovatReference
editovat- ↑ KLÍČOVÁ, Eva. Nikdy nebudu psát jako pudovkin. Host, 2015, čís. 10, s. 49.
- ↑ Film už není zbraň, říká italský režisér Marco Bellocchio [online]. Novinky.cz, 2016-04-19, [cit. 2016-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Dovolila jsem si mít odvahu a rozbít konvence, říká Michaela Badinková. dvojka.rozhlas.cz [online]. 2018-12-10 [cit. 2020-04-12]. Dostupné online.
- ↑ VELINSKÝ, Jaroslav. Dívka s copem. 1. vyd. Libouchec : Kapitán Kid, 2005. 12. kniha v sérii Ota Fink. Kapitola 11.