- Láska je absolutně pozitivní smýšlení jako takové, znamená přitakání, přízeň, oddanost, tendenci budovat – tak jako nenávist znamená popření, rozvrat, zničení. Osobní láska je totéž přitakání vůči osobě.[2]
Nicolai Hartmann, Ethik
- Touha po dobru druhého je přízeň, dobrá vůle, dobročinnost. Touha po bohatství – chamtivost. Touha po nadřazenosti – ctižádost. Touha po věcech – ješitnost. Láska k lidem kvůli jejich společnosti – laskavost. Láska k lidem pouze pro uspokojení smyslů – přirozená žádostivost. Láska k jednomu člověku s touhou být milován pouze jím – vášnivá láska.[3]
— Thomas Hobbes, O člověku
- ↑
POTOČEK, Václav. Český průvodce hřbitovem [online]. Praha : SVATOBOR, 2000, rev. 2010, [cit. 2012-07-02]. Dostupné online. (čeština)
- ↑ N. Hartmann, Ethik II.7., 1925, str. 536
- ↑
HOBBES, T. O človeku. Bratislava: Kaligram, 2011
- Rozcestník Přízeň ve Wikipedii