Alexandra Berková

Alexandra Berková (2. července 1949, Trenčín — 16. června 2008, Praha) byla česká prozaička, scenáristka, publicistka a pedagožka.

Alexandra Berková (1994)

Výroky

• Český chlapi jsou stejně nejlepší na světě!
• Dřív jsem chtěla. Taky bys chtěl, kdybys slyšel ve škole, že u dívek je dobrý prospěch samozřejmostí, ale u kluků důvod k oslavě; kdyby se tě ptali, proč studuješ, že zabíráš místo klukům, protože se stejně vdáš; kdybys bral automaticky nižší plat. Jenže narodit se jako muž by znamenalo mít i mužské uvažování – a to děkuju, nechci.
  (z odpovědi na otázku časopisu Neon, jestli by se raději nechtěla narodit jako chlap)
• Jak bych to mohla učit, kdybych o smyslu pochybovala? Když nikdo nepochybuje o smyslu výuky tance, malby, divadla, zpěvu a všech dalších přilehlých oborů, proč se o smyslu výuky psaní pořád pochybuje? Je to výcvik – a komu se to nezdá, ať si to ověří a napíše román.
  (o svém působení na Literární akademii Josefa Škvoreckého)
• Ženy sní o světovém míru, o čistém životním prostředí a odstranění hladu. O čem sní muži? Zůstat viset ve výtahu s atraktivními dvojčaty.

Dílo

• Knížka s červeným obalem
• Magorie
• Utrpení oddaného všiváka

Ve výrocích

• Bůh stvořil ženu, které dal do vínku originální a přesné myšlení, umění vyjádřit se literárně, potřebu angažovat se tam, kde bují blbost a nespravedlnost.
  — Olga Sommerová

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Alexandra Berková ve Wikipedii