Dílo:Rozprava o vědách a uměních
Rozprava o vědách a uměních (1750) je filozofické pojednání, jehož autorem je Jean-Jacques Rousseau.[1]
Výroky
editovat- Prvořadým zlem je nerovnost, kterou zapříčinilo vlastnictví, ačkoli výrazy chudý a bohatý jsou relativní, a kde vládne rovnost, není majetků ani bídy. Z bohatství vzklíčil přepych a zahálka; z honosnosti vzešlo krásné umění. … boháči a vědci se jen vzájemně korumpují.[2]
- Přepych devastuje vše; kazí boháče, co se z něj těší, i ubožáka, co po něm dychtí.[3]
- Ten, kdo přemýšlí, je zkažené zvíře.
- Vědy a umění vděčí za zrod neřestem; méně bychom pochybovali o jejich výhodách, kdyby za něj vděčily ctnostem.[4]
- Zvláštní a neblahé je zřízení, kde nashromážděné bohatství poskytuje prostředky na ještě větší akumulaci a kde nemajetní nemohou nic nabýt, kde dobrák nemá šanci zbavit se chudoby, kde nejvyšší vážnost požívají darebáci a kde se nevyhnutelně třeba zříci počestnosti, aby se člověk stal ctihodný. [5]
Reference
editovat- ↑ ROUSSEAU, Jean-Jacques. Rozpravy. Překlad Eva Blažková, Jindřich Veselý a Vojtěch Zamarovský. 2. rozš. vyd. Praha : Svoboda, 1989. 292 s. ISBN 80-205-0064-2.
- ↑ ROUSSEAU, J. J. Rozprava o vedách a umeniach. Bratislava : Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, s. 87
- ↑ ROUSSEAU, J. J. Rozprava o vedách a umeniach. Bratislava : Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, s. 88
- ↑ Strana 60.
- ↑ ROUSSEAU, J. J. Rozprava o vedách a umeniach. Bratislava : Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, s. 105.
Externí odkazy
editovat
Encyklopedický článek Rozprava o vědách a uměních ve Wikipedii
