Henrik Ibsen
norský dramatik a básník
Henrik Johan Ibsen (20. března 1828, Skien – 23. května 1906, Oslo) byl norský dramatik, spisovatel a malíř, zakladatel realistického dramatu. Žil v Itálii a Německu.
VýrokyEditovat
- Čím blíže jsou lidé pravdě, tím jsou snášenlivější vůči cizím omylům. A opačně.
- Člověk si nikdy nemá brát své nejlepší kalhoty, když jde do boje za svobodu a pravdu.
- Dva na jednom vraku cítí se lépe, než každým sám na svém.[1]
- Je ti odpuštěno, když nemůžeš, ale ne, když nechceš.
- Kdo se jednou prodal ve prospěch jiných, neučiní tak už podruhé.[1]
- Mám zapotřebí pracovati, mám-li vydržeti svůj život.[1]
- Manželství je království dvou, třetí tam nemá co dělat.
- Mnohý se může zase mravně povznésti, přizná-li se otevřeně k svému provinění a podstoupí-li svůj trest.[1]
- Musím úplně osaměti, mám-li se vyznati v sobě a ve všem mimo sebe.[1]
- Nejsilnější člověk na světě je ten, kdo je nejvíc sám.
- Nemůžeme žádat jablka od pomerančovníku a štěstí od života.
- Nepoužívejte toho cizího slova „ideál“. Máme pro ně vhodné norské slovo „lež“.
- Pracovat pro sebe není žádná radost.[1]
- Proč bychom na všem na světě nebrali účast? Alespoň tolik, jak můžeme, a dokud můžeme.[1]
- Přátelé jsou nebezpeční ne tak tím, co vás nutí dělat, nýbrž tím, v čem vám zabraňují.
- S obtížemi a trápením bychom si měli poradit sami, ale o radosti bychom se měli podělit s ostatními.
- Štěstí je především absence viny.
- Zranitelná pata ještě neudělá žádného Achillea.
DíloEditovat
ReferenceEditovat
Externí odkazyEditovat
Encyklopedický článek Henrik Ibsen ve Wikipedii
