Jemnost
vlastnost jemného, opak hrubosti
Ve výrocích
editovat- Budova je jako nástroj. Musí vstřebávat všechny pozitivní a zadržet negativní vlivy, které by mohly působit na člověka. Tohoto cíle může budova dosáhnout pouze tehdy, když je odstíněna se stejnou jemností jako prostředí, kde se nachází.[1]
— Alvar Aalto - Sonety jsou vřelé a hřmotné, je v nich mnoho shrnutí, málo jemnosti, jako malinová marmeláda bez smetany, bez kůrky, bez chleba[2]
— Walter Savage Landor (o Shakespearovi)
V dílech
editovat- Nietzsche nám připomíná, že si tuto otázku kladl Parmenides v šestém století před Kristem. Viděl celý svět rozdělen na dvojice protikladů: světlo-tma; jemnost-hrubost; teplo-chlad; bytí-nebytí. Jeden pól protikladu byl pro něho pozitivní (světlo, teplo, jemnost, bytí), druhý negativní. Takové dělení na pozitivní a negativní pól nám může připadat dětinsky snadné. Až na jeden případ, říká Nietzsche: co je pozitivní, tíha nebo lehkost? Parmenides odpověděl: lehkost je pozitivní, tíha je negativní.[3]
— Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí
Reference
editovat- ↑ Alvar Aalto a radnice na finském ostrově Säynätsalo. ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2014-01-23]. Dostupné online.
- ↑ SHAW, Karl. To je skandál!. 1. vyd. [s.l.] : Metafora, 2007. S. 83.
- ↑ KUNDERA, Milan. Nesnesitelná lehkost bytí. 2. vyd. Brno : Atlantis, 2006. 344 s. ISBN 80-7108-281-3.