Je to veliká pošetilost ztrácet uvnitř, abychom získali navenek, tj. vzdát se úplně, anebo z valné části svého klidu , volného času a nezávislosti za lesk , postavení , přepych , titul a pocty .[ 1] — Arthur Schopenhauer
Jen to chci nyní připomenouti: Nesmí se mluvit o pošetilosti , jestliže někdo důvěřuje v dobrou věc a spoléhaje na Boha chtěl by a měl by odvahu volati na celý svět a celé lidské pokolení , aby zmoudřelo.[ 2] — Jan Amos Komenský
Když se člověk navždy rozhodne skoncovat se všemi pošetilostmi , s každým toužením i všelijakou hloupostí , které tak sluší mládí , počíná být stár. Ve chvíli , kdy se dobrovolně podrobí počtu svých let a začne se radit jen se svým rozumem , v tomto slzavém údolíčku všechno vzdává.[ 3] — Jaroslav Seifert
Naslouchali bychom pozorněji moudrosti starých , kdyby byli shovívavější k pošetilostem mladých .[ 3] — William Hazlitt
↑
VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop . 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0 . S. 328.
↑
Jednoho jest potřebí (Unum necessarium) cit.dle Na každý den 1976. Kalich Praha 1975, s.99.
↑ 3,0 3,1
Kaleidoskop . Str. 179.