Pocta
projev úcty
Ve výrocích
editovat- Ani největší pocty nevyprostí člověka ze zákonů, jimž ho podrobuje čas.[1]
— Ivan Klíma - Jak docela věrný to obraz osudu smrtelníků! Právě ti z nich, kteří nejvíce dychtí po bohatství, poctách nebo rozkoších nebo jiných věcech v životě žádoucích, nejvíce hladovějí a žízní, poněvadž v rozkoších a žádostech není nasycení: jedí, aby jedli, pijí, aby opět pili. Jako svrabovitý člověk se nikdy nepřestane škrábati, tak rozkošník nezná konce v rozkošnictví, ctižádostivec ve ctižádosti, boháč v hromadění bohatství, poněvadž každá žádostivost je nenasytná.[2]
— Jan Amos Komenský - Je to veliká pošetilost ztrácet uvnitř, abychom získali navenek, tj. vzdát se úplně, anebo z valné části svého klidu, volného času a nezávislosti za lesk, postavení, přepych, titul a pocty.[3]
— Arthur Schopenhauer - Není třeba, aby nad její rakví burácela bombardovací letadla a hřměly kanóny; její věčnou poctou je nekonečné a tichounké bobardement alfa, beta a gama částic, elektronů, protonů a pozitronů, bobardement, kterým byl našemu poznání prostřílen průlom do tajených mezí hmoty.[4]
— Karel Čapek (o Marii Curie-Sklodowské, Lidové noviny 6. července 1934) - Sběratelství … povznáší ducha. Je to vznešená cesta do jiných světů, slavný čin, který přináší obdiv, pocty a závist.[5]
— Mark Twain
V dílech
editovatReference
editovat- ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 273.
- ↑ Kaleidoskop. Str. 250.
- ↑ Kaleidoskop. Str. 328.
- ↑ ČAPEK, Karel. Na břehu dnů. [s.l.] : Československý spisovatel, 1966. Kapitola Paní Curie, s. 324.
- ↑ Kaleidoskop. Str. 267.
- ↑ WILDE, Oscar. Cantervillské strašidlo a jiné prózy. Překlad J. Z. Novák. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1965. 288 s. S. 52.
Související
editovatExterní odkazy
editovat- Slovníkové heslo pocta ve Wikislovníku