Antonín Mandl

Antonín Mandl (27. března 1917, Praha – 15. března 1972, Praha) byl český katolický kněz a teolog, 15 let vězněný komunistickým režimem.

Výroky

Pane Bože, prosím tě, nechtěj na mně, abych byl hrdina, ale když už by to muselo bejt, tak ať nejsem posranej. (Pravdou je, že to poslední slovo tam měl vytečkované... - komentář citujícího kněze Josefa P. Ondoka)^[1]
Církev činná je společný čin Ducha svatého a naší odpovědné svobody. Svědomí pak je posledním kritériem a dokonce ani papež by nemohl být šťasten z podřízenosti, jež by nevycházela z osobního svědomí. Ani papež nemůže vyloučit dialog, a to ve svém vlastním zájmu: jinak se jeho působení octne v neskutečnosti, bylo by podstatně pravdivé, ale existenciálně neúčinné. Proto lid Boží je základní součástí života církve.^[2]
I když církev je svátostná Boží mocí a silou… je v čase a prostoru živá jen naším úsilím, naší živou vírou. Neboť církev, to jsi ty a já, to jsme my, my v Kristu a Kristus v nás, my lid Boží, a na nás záleží, zda z jádra věci se stane srdce věci, neboť jen skrze nás se stane solí země. (Srdce věci, 1968)^[2]