François de La Rochefoucauld

francouzský šlechtic, spisovatel a moralista

François VI de La Rochefoucauld (15. září 1613, Paříž – 17. března 1680, Paříž) byl francouzský moralista a spisovatel, autor aforismů.

François de La Rochefoucauld

Výroky

editovat
  • Co vypadá jako velkomyslnost, bývá ve skutečnosti pohodlnost nebo bohorovnost.[1]
  • Čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami.[2]
  • Člověk není nikdy tak směšný vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.[3]
  • Člověk se v životě dostane do takových situací, že aby nevypadal jako blázen, musí si jako blázen počínat.[4]
  • Hrabivec si nevybírá, jen hrabe.[1]
  • Chválíme obyčejně neradi a nikdy ne bez postranních úmyslů.[1]
  • Je málo počestných žen, které by svou počestností nebyly syté.
  • Když nás opouštějí neřesti, lichotíme si vírou, že my opouštíme je.[3]
  • Když nás opustí přátelé, najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti.
  • Když sám žádné názory nemám, brojím aspoň proti těm, které mají ti druzí.[5]
  • K malým chybám se přiznáváme, abychom přesvědčili ostatní, že nemáme velké.[6]
  • Lidéudálosti potřebují spravedlivý odstup: co se nám na dálku moc nelíbí, zblízka se nám líbí ještě míň.[7]
  • Lze dosáhnout zásluh beze jména. Bohužel i jména bez zásluh.
  • Míru radosti i žalu nám určuje naše hrdost.[1]
  • Moudrého učiní šťastným docela málo, pošetilého nic na světě, proto jsou téměř všichni lidé na světě nespokojeni.[8]
  • Nejčastěji se mýlí ti, kdo si nepřipouští, že by se mohli mýlit.[6]
  • Nejlepší cesta, jak být oklamán: považovat se za chytřejšího než ostatní.
  • Není nic hloupějšího, než chtít být ze všech nejmoudřejší.
  • Nestačí mít velkolepé vlastnosti, musí se také s nimi umět hospodařit.
  • Nikdo nehoní lidi tolik jako líní, když už se vylenošili, aby se zdáli pilnými.
  • Nikdy se nemluví tak těžko, jako když je hanba mlčet.
  • Odmítnutí chvály je přáním být chválen dvakrát.
  • Odpouštíme do té míry, nakolik milujeme.
  • Ohradit se proti pochvale znamená chtít ji slyšet ještě jednou.
  • Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni.
  • Opravdový úspěch máme teprve tehdy, když nám ho musí přiznati závistivci.[3]
  • Opravdu statečný je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým světem.[9]
  • Pokrytectví je poklona, již skládá neřest ctnosti.[10]
  • Poruchy a selhání mysli jsou jako zranění těla, přes veškerou péči, aby se zhojily, zůstane po nich jizva. Vždy ta jediná přetrvá.
  • Pravá láska je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.
  • Rozum neumí příliš dlouho hrát úlohu srdce.
  • Sebeláska je největším ze všech lichotníků.
  • Slabost je jediná chyba, kterou nemůžeme napravit.
  • Slaboši nemohou být nikdy upřímní.[11]
  • Slovy můžeš zatajit, co chceš. Skutky tě prozradí.[1]
  • Snadno promíjíme přátelům chyby, pokud jimi nepostihují nás.
  • Spory by netrvaly tak dlouho, kdyby byla chyba jen na jedné straně.
  • Tělesná práce osvobozuje od duševních bolů.
  • Ten, kdo opravdu miluje, nepozná téměř nikdy, kdy ho ten druhý přestal milovat.
  • Upřímnost se najde zřídka; obvykle je to jen obratná přetvářka, jak přimět druhého ke sdílnosti.
  • Velký talent nemůže mít malý člověk.[1]
  • Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme je utajit.
  • Všichni máme dost sil na zveličení chyb těch druhých.[12]
  • Vrchol chytrosti je být s to ji zatajit.[3]
  • Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.[1]
  • Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má člověk sílu se přiznat.[1]
  • Zdravý lidský rozum nepřisuzujeme téměř nikomu, leda tomu, kdo je našeho mínění.
  • Zdrženlivost v jídle znamená buď starost o zdraví, anebo neschopnost mnoho jíst.
  • Zklamat se není taková hanba jako nedůvěřovat.
  • Názory našich nepřátel jsou mnohem blíže pravdě o nás samotných než naše vlastní názory.
  • Jestliže chcete získat nepřátele, naparujte se před svými přáteli. Ale jestliže chcete získat přátele, nechte je ať se mohou sami před vámi blýsknout.
  • Přirozeně budeš vypadat jen tehdy, když se o to nebudeš snažit.[13]
  • Slušnost žádá, abychom si aspoň polovinu své duchaplnosti nechali pro sebe.[5]

Reference

editovat
  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 Rovnost 19. 4. 1991
  2. HAMERSKÝ, Jan. Jak Čechoslováci po Mnichovu zradili sami sebe. A2larm [online]. , 2. říjen 2018 [cit. 2018-10-02]. Dostupné online.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 Kalendář VZP 2003
  4. Rovnost 19. 7. 1991
  5. 5,0 5,1 Kaleidoskop, op. cit., str. 33.
  6. 6,0 6,1 PETRÁNKOVÁ, Lucie; HULÍK. Vévoda vtipu a postřehu. neviditelnypes.lidovky.cz [online]. 2008-10-06 [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (česky)
  7. Sfinga křížovka 24/2008
  8. Sfinga křížovka 23/2007
  9. časopis Svět 09/07
  10. Maximes, N. 218.
  11. Křížovka 11/2002
  12. Plánovací kalendář s citáty a daňovým kalendáriem 2009, vydalo a vyrobilo Nakladatelství Helma, s.r.o.
  13. VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 13.  

Externí odkazy

editovat