François de La Rochefoucauld
francouzský šlechtic, spisovatel a moralista
(přesměrováno z Francois Duc de la Rochefoucauld)
François VI de La Rochefoucauld (15. září 1613, Paříž – 17. března 1680, Paříž) byl francouzský moralista a spisovatel, autor aforismů.
Výroky
editovat- Co vypadá jako velkomyslnost, bývá ve skutečnosti pohodlnost nebo bohorovnost.[1]
- Čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami.[2]
- Člověk není nikdy tak směšný vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.[3]
- Člověk se v životě dostane do takových situací, že aby nevypadal jako blázen, musí si jako blázen počínat.[4]
- Hrabivec si nevybírá, jen hrabe.[1]
- Chválíme obyčejně neradi a nikdy ne bez postranních úmyslů.[1]
- Je málo počestných žen, které by svou počestností nebyly syté.
- Když nás opouštějí neřesti, lichotíme si vírou, že my opouštíme je.[3]
- Když nás opustí přátelé, najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti.
- Když sám žádné názory nemám, brojím aspoň proti těm, které mají ti druzí.[5]
- K malým chybám se přiznáváme, abychom přesvědčili ostatní, že nemáme velké.[6]
- Lidé i události potřebují spravedlivý odstup: co se nám na dálku moc nelíbí, zblízka se nám líbí ještě míň.[7]
- Lze dosáhnout zásluh beze jména. Bohužel i jména bez zásluh.
- Míru radosti i žalu nám určuje naše hrdost.[1]
- Moudrého učiní šťastným docela málo, pošetilého nic na světě, proto jsou téměř všichni lidé na světě nespokojeni.[8]
- Nejčastěji se mýlí ti, kdo si nepřipouští, že by se mohli mýlit.[6]
- Nejlepší cesta, jak být oklamán: považovat se za chytřejšího než ostatní.
- Není nic hloupějšího, než chtít být ze všech nejmoudřejší.
- Nestačí mít velkolepé vlastnosti, musí se také s nimi umět hospodařit.
- Nikdo nehoní lidi tolik jako líní, když už se vylenošili, aby se zdáli pilnými.
- Nikdy se nemluví tak těžko, jako když je hanba mlčet.
- Odmítnutí chvály je přáním být chválen dvakrát.
- Odpouštíme do té míry, nakolik milujeme.
- Ohradit se proti pochvale znamená chtít ji slyšet ještě jednou.
- Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni.
- Opravdový úspěch máme teprve tehdy, když nám ho musí přiznati závistivci.[3]
- Opravdu statečný je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým světem.[9]
- Pokrytectví je poklona, již skládá neřest ctnosti.[10]
- Poruchy a selhání mysli jsou jako zranění těla, přes veškerou péči, aby se zhojily, zůstane po nich jizva. Vždy ta jediná přetrvá.
- Pravá láska je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.
- Rozum neumí příliš dlouho hrát úlohu srdce.
- Sebeláska je největším ze všech lichotníků.
- Slabost je jediná chyba, kterou nemůžeme napravit.
- Slaboši nemohou být nikdy upřímní.[11]
- Slovy můžeš zatajit, co chceš. Skutky tě prozradí.[1]
- Snadno promíjíme přátelům chyby, pokud jimi nepostihují nás.
- Spory by netrvaly tak dlouho, kdyby byla chyba jen na jedné straně.
- Tělesná práce osvobozuje od duševních bolů.
- Ten, kdo opravdu miluje, nepozná téměř nikdy, kdy ho ten druhý přestal milovat.
- Upřímnost se najde zřídka; obvykle je to jen obratná přetvářka, jak přimět druhého ke sdílnosti.
- Velký talent nemůže mít malý člověk.[1]
- Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme je utajit.
- Všichni máme dost sil na zveličení chyb těch druhých.[12]
- Vrchol chytrosti je být s to ji zatajit.[3]
- Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.[1]
- Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má člověk sílu se přiznat.[1]
- Zdravý lidský rozum nepřisuzujeme téměř nikomu, leda tomu, kdo je našeho mínění.
- Zdrženlivost v jídle znamená buď starost o zdraví, anebo neschopnost mnoho jíst.
- Zklamat se není taková hanba jako nedůvěřovat.
- Názory našich nepřátel jsou mnohem blíže pravdě o nás samotných než naše vlastní názory.
- Jestliže chcete získat nepřátele, naparujte se před svými přáteli. Ale jestliže chcete získat přátele, nechte je ať se mohou sami před vámi blýsknout.
- Přirozeně budeš vypadat jen tehdy, když se o to nebudeš snažit.[13]
- Slušnost žádá, abychom si aspoň polovinu své duchaplnosti nechali pro sebe.[5]
Dílo
editovatReference
editovat- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 Rovnost 19. 4. 1991
- ↑ HAMERSKÝ, Jan. Jak Čechoslováci po Mnichovu zradili sami sebe. A2larm [online]. , 2. říjen 2018 [cit. 2018-10-02]. Dostupné online.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Kalendář VZP 2003
- ↑ Rovnost 19. 7. 1991
- ↑ 5,0 5,1 Kaleidoskop, op. cit., str. 33.
- ↑ 6,0 6,1 PETRÁNKOVÁ, Lucie; HULÍK. Vévoda vtipu a postřehu. neviditelnypes.lidovky.cz [online]. 2008-10-06 [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Sfinga křížovka 24/2008
- ↑ Sfinga křížovka 23/2007
- ↑ časopis Svět 09/07
- ↑ Maximes, N. 218.
- ↑ Křížovka 11/2002
- ↑ Plánovací kalendář s citáty a daňovým kalendáriem 2009, vydalo a vyrobilo Nakladatelství Helma, s.r.o.
- ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 13.
Externí odkazy
editovat- Encyklopedický článek François de La Rochefoucauld ve Wikipedii