Kritik
osoba, která profesionálně hodnotí různá díla a zveřejňuje své názory na ně
Ve výrocích
editovat- Divadelní kritik je osoba, která překvapí dramatika tím, že ho informuje o tom, co tím (dílem) myslel.
A drama critic is a person who surprises the playwright by informing him what he meant.[1]
— Wilson Mizner - …Nejsme proti tomu, ale co nám pomůžou jenom kritici, vždyť mi víme, že v Praze nebo v Plzni či jinde, kolik je tam špíny, tedy ve vzduchu mám na mysli, kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to, no k tomu nepotřebujeme aby nám to někdo říkal, my víme taky kdy to chceme realizovat, kolik na to máme, jestli na to vůbec máme, jestli to vůbec můžeme udělat, mám na mysli různá ta ekologická hnutí, ale my potřebujem aby vzali, prostě aby se sebrali konečně řekněme a šli vyčistit konečně ten potok, pomohli a ne dělali demonstrace, chodili po náměstích a křiceli prostě eee udělejte spalovnu, jinou spalovnu v Plzni nebo něco jiného takového. A mnozí lidé si tedy tu demokracii pletou s tím, že oni budou jen těmi kritiky a určovateli co se má dít v společnosti a ti druzí že budou to vykonávat a nebo jsou povinni to vykonávat, co oni si přejí. Ne, demokracie je diskuse a většina rozhodne a příslušné orgány rozhodnou a rozhodnou v rámci zákonů a zákony napříště chceme tvořit včetně ústavy ve všenárodních diskuzích. Důležité zákony, který se týkají každého člověka…[2]
— Milouš Jakeš - Pokud by Attila žil dnes, byl by divadelní kritik.
If Attila the Hun were alive today, he'd be a drama critic.[3]
— Edward Franklin Albee - Ptát se pracujícího herce, co si myslí o kriticích, je jako ptát se kandelábru, jak to má se psy.
Asking a working actor what he thinks about critics is like asking a lamp-post how it feels about dogs.[4]
— Christopher Hampton
V dílech
editovat- Kritik je člověk, kterého Bůh stvořil k chvále větších mužů než je on sám, ale který je, s podivnou slepotou, nikdy nebyl schopen najít.
A critic is a man whom God created to praise greater men than himself, but who, by a curious blindness, has never been able to find them.[5]
— Richard Le Gallienne, Retrospective Reviews: 1891-1893 - Žádné zásluhy Pia XII. nemohou v očích jeho kritiků smazat jeho základní „vinu“, jíž je to, že neodsoudil veřejně, jasně, nedvojznačně (a případně včas) nacistické zločiny, přestože byl povinen učinit tak jakožto hlava katolické církve a její nejvyšší morální autorita.[6]
— František X. Halas, Fenomén Vatikán
Reference
editovat- ↑ PROCHNOW, Herbert Victor. The new speaker's treasury of wit and wisdom. [s.l.] : Harper, 1958. S. 106. (anglicky)
- ↑ projev na Červeném hrádku, URL: http://www.ujdeto.cz/lyrics/milos-jakes/text-projevu-na-cervenem-hradku-cz/
- ↑ Theater week, Svazek 2,Vydání 21–29. [s.l.] : That New Magazine, Inc., 1989. S. 72. (anglicky)
- ↑ SHRUM, Wesley. Fringe and fortune: the role of critics in high and popular art. [s.l.] : Princeton University Press, 1996. ISBN 978-1-40187-962-4. S. 256. (anglicky)
- ↑ LE GALLIENNE, Richard. Retrospective Reviews: 1891-1893. [s.l.] : J. Lane, 1896. S. xv. (angličtina)
- ↑ HALAS, František X. Fenomén Vatikán. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004. 759 s. ISBN 80-7325-034-9. S. 109.