Čin

úmyslná akce člověka

Čin je úmyslná akce člověka.

Ve výrocíchEditovat

V dílechEditovat

  • Ten, kdo v činu vidí nečin a v nečinu čin, je mezi lidmi inteligentní, a třebaže se věnuje nejrůznějším činnostem, setrvává v transcendentálním postavení.[3]
    Gíta, verš 4.18
  • Hamlet: Být nebo nebýt – to je otázka: je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy? Zemřít, spát – a je to. Spát – a navždy ukončit úzkost a věčné útrapy a strázně, co údělem jsou těla – co si můžeme přát víc, po čem toužit? – Zemřít, spát – spát, možná snít – a právě v tom je zrada. Až ztichne vřava pozemského bytí, ve spánku smrti můžeme mít sny – to proto váháme a snášíme tu dlouhou bídu, již se říká život. Neboť kdo vydržel by kopance a výsměch doby, aroganci mocných, průtahy soudů, znesvěcenou lásku, nadutost úřadů a ústrky, co slušnost věčně sklízí od lumpů, když pouhá dýka srovnala by účty, a byl by klid? Kdo chtěl by nést to břímě, úpět a plahočit se životem, nemít strach z toho, co je za smrtí, z neznámé krajiny, z níž poutníci se nevracejí. To nám láme vůli – snášíme radši hrůzy, které známe, než abychom šli vstříc těm neznámým. Tak svědomí z nás dělá zbabělce a zdravá barva rozhodného činu se roznemůže zbledlou meditací, záměry velké významem a vahou se odvracejí z vytčeného směru a neuzrají v čin.[4]
    Shakespeare: Hamlet

SouvisejícíEditovat

ReferenceEditovat

  1. Na každý den 2017. Kalich Praha 2016, s.76
  2. Chromý, Z.: Abeceda moudrosti. Praha: Proxima 1992. str.211.
  3. Bhagavadgíta, verš 4.18 [cit. 2020-07-27].
  4. SHAKESPEARE, William. Hamlet. Překlad Martin Hilský. Praha : Knižní klub (2002), III. 1. Str. 66.

Externí odkazyEditovat

  •   Rozcestník Čin ve Wikipedii
  •   Slovníkové heslo čin ve Wikislovníku