Božstvo
fyzický nebo nadpřirozený bůh nebo bohyně, božská bytost
Ve výrocích
editovat- V šedesátých letech se k nám všichni chovali, jako bychom byli skvělá filozofická božstva, která znají odpověď na každou otázku. Byli jsme létající talíře šedesátých let, jestli chápete, co tím myslím. Lidé hledali někoho, kdo by jim poradil, co mají dělat se životem.[1]
— Paul Kantner
V dílech
editovat- Mlčení jsou nástrahy ďáblovy; čím více se mlčí, tím strašnější je démon; ale mlčení je také společná dohoda mezi božstvem a jedincem.[2]
— Søren Kierkegaard, Bázeň a chvění - Voda! Vodo, jsi bez chuti, bez barvy, bez vůně, jsi nedefinovatelná a člověk tě pije, aniž tě zná. Ty nejsi nutná k životu: ty jsi život sám. Naplňuješ nás rozkoší, jejíž zdroj není ve smyslech. S tebou se nám vrací všechno to, čeho jsme se už zřekli. Díky tobě se otevírají všechny vyschlé prameny našeho srdce. Jsi tím nejcennějším pokladem na světě a také pokladem nejchoulostivějším, ty, tak čistá v útrobách země. Člověk může umřít žízní u magnezitového pramene. Může umřít žízní na břehu solného jezera. Může umřít, i když má dva litry rosy, jsou–li v ní rozpuštěny nějaké soli. Ty nepřijímáš žádné příměsi, ty se nedáš zfalšovat, ty jsi podezíravé božstvo. Ale naplňuješ nás nesmírným a prostým štěstím.[3]
— Antoine de Saint-Exupéry, Země lidí
Reference
editovat- ↑ KOHUT, Joe; KOHUT, John J. Rockecy aneb Kniha rockových citátů. Překlad Ladislav Šenkyřík. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1996. 153 s. ISBN 80-7207-016-9. S. 81.
- ↑ KIERKEGAARD, Søren. Bázeň a chvění. Praha : Svoboda-Libertas, 1993. S. 76.
- ↑ SAINT–EXUPÉRY, Antoine de. Země lidí. Překlad Věra Smetanová. Praha : SNKLU, 1965. 182 s. ISBN 01-070-65. (česky)