Georg Christoph Lichtenberg

Dílo tohoto autora je třeba vyčlenit do samostatných stránek.

Můžete Wikicitátům pomoci tím, že jej odsud přesunete na stránku či stránky ve jmenném prostoru Dílo: s příslušným názvem díla.

Georg Christoph Lichtenberg (1. července 1742, Ober-Ramstadt – 24. února 1799, Göttingen) byl německý osvícenecký spisovatel, satirik, fyzik a astronom. Povoláním byl profesor experimentální fyziky a astronomie na univerzitě v Gottinkách.

Georg Christoph Lichtenberg

Výroky

Ověřené

Z "Deníků" (Sudelbücher), písmeno znamená sešit. Překlad z německé a anglické Wikiquote.

• Vzdělání může produkovat listí bez ovoce. (C 26)
• I pravda se musí obléct do nových šatů, pokud má oslovit novou dobu. (C 33)
• Astronomie je asi ta věda, kde se toho nejméně objevilo náhodou, kde lidský rozum vystupuje v celé své velikosti a kde se člověk může nejlépe naučit, jak je malý. (C 181)
• Velcí lidé také chybují; někteří tak často, až je člověk skoro v pokušení, pokládat je za malé. (C 343)
• Že je člověk vrchol stvoření lze vyvodit i z toho, že mu žádný jiný tvor tento nárok nikdy neupíral. (D 5)
• Dělat pravý opak je také forma napodobování. (D 96)
• Napsal osm knih. Jistě by udělal lépe, kdyby zasadil osm stromů nebo zplodil osm dětí. (D 173)
• Zdravý učenec: člověk, u něhož přemýšlení není nemoc. (D 237)
• Naše Země je možná samička. (D 241)
• Když se hlava srazí s knihou a ozve se dutý zvuk, je to vždycky chyba té knihy? (D 399)
• Na našich definicích génia se mi nelíbí, že v nich není nic o Soudném dnu, nic o ozvěně ve věčnosti a nic o stopách Všemohoucího. (E 92)
• Nemáme žádná slova, jak mluvit s opicemi o moudrosti. Moudrý je už ten, kdo moudrému rozumí. (E 213)
• Někteří lidé si myslí, že rozumné je všechno, co se dělá s vážnou tváří. (E 285)
• Pochybnost musí být vždy jen bdělost, jinak může být nebezpečná. (F 53)
• Člověk je vždycky stranický, a je to tak dobře. I nestrannost je stranická. (F 78)
• K čemu je dobré vyvozovat závěry ze zkušenosti? Nepopírám, že někdy děláme ty správné, ale neděláme stejně často také falešné? (F 123)
• Určitě není lhostejné, zda jsem se něco naučil bez námahy, anebo k tomu nakonec dospěji sám sým způsobem myšlení. V tomto případě to má kořeny, v tom prvním je to jen povrchní. (F154)
• Neschopní nadšenci. To jsou opravdu nebezpeční lidé. (F 598)
  Varianta: Nejnebezpečnější lidé jsou nadšenci bez schopností.
• Na světě byly vždycky jen dvě osoby, které vřele miloval. Jedna byl ten, kdo mu právě nejvíc lichotil, a druhá on sám. (F 991)
• Je skoro nemožné pronést pochodeň pravdy skrze tlačenici a nepřipálit při tom někomu vousy. (G 13)
• Je velmi mnoho lidí, kteří čtou jen proto, aby nemuseli myslet. (G 29)
• Chybovat je lidské také v tom smyslu, že zvířata nechybují, anebo jen vzácně, a to jen ta nejchytřejší. (G 30)
• Někteří lidé věří všemu, čemu věřit chtějí; šťastní tvorové. (G 79)
• Lidský sklon, považovat maličkosti za důležité, přinesl mnoho velikých věcí. (G 234)
• Kdo miluje sám sebe, má aspoň tu výhodu, že nemá mnoho soupeřů. (H 10)
• Racionální svobodní duchové jsou lehká jízda, která je napřed a prozkoumává terén, který těžká jízda ortodoxie nakonec obsadí. (H 36)
• Zapomínám většinu toho, co jsem přečetl, tak jako toho, co jsem snědl. A přece vím, že obojí přispívá k zachování mého ducha a těla. (J 133)
• Člověk je vrchol stvoření přinejmenším proto, že přes všechnu váhu deterministických argumentů věří, že má svobodnou vůli. (J 249)
• Něco ze slávy těch nejslavnější lidí vždycky pochází z hlouposti jejich obdivovatelů. (J 552)
• Mnoho lidí, možná většina, aby něco našli, musejí nejdřív vědět, že to tam je. (J 688)
• Kdo nerozumí ničemu než chemii, nemůže pořádně rozumět ani chemii. (J 860)
• V přírodě nevidíme slova, ale jen počáteční písmena. A když chceme číst dál, přijdeme na to, že jsou to zase jen počáteční písmena jiných slov. (J 1346)
• Nic nepřekáží pokroku vědy tolik, jako když si někdo myslí, že ví, co ještě neví. (J 1438)
• Je dvojí způsob jak nějakou věc zkoumat: chladnokrevný a teplokrevný. (K)
• Aby člověk s jistotou jednal správně, nepotřebuje o právu mnoho vědět. Jen kdo chce s jistotou páchat neprávo, musí studovat práva. (K)
• V šedesáti člověk nebývá impulzivní vynálezce, ale stále může být velmi dobrý, řádný a vynalézavý myslitel. V tomto věku lidé vzácně plodí děti, ale jsou o to způsobilejší vychovávat ty už zplozené a výchova je také svého druhu plození. (K 51)
• Lidé, kteří nikdy nemají čas, toho nejméně udělají. (K 125)
• Dlouhé štěstí ztrácí už tím, že tak dlouho trvá. (Vom Menschenart)
• Nevím ovšem, zda to bude lepší, když to bude jinak. Zato ale vím, že aby to bylo lepší, musí to být jinak. (K 293)
• Nepodnikej nic, u čeho bys neměl to srdce vyprosit si požehnání nebes. (K 298)
• Moudrosti první krok: všechno napadnout. Poslední: všechno snášet. (L 2)
• Poctiví lidé byli dávno dřív, než byli křestané, a chvála Bohu jsou poctiví lidé i tam, kde nejsou křesťané. Takže je možné, že lidé jsou křesťany protože pravé křesťanství odpovídá tomu, čím by byli i kdyby křesťanství nebylo. (L 16)
• Rozum se dnes dívá vysoko nad oblast temných, ale vřelých citů, tak jako alpské vrcholky vyčnívají nad mraky. Vidí slunce jasněji a zřetelněji, jsou ale studené a neplodné. (L 50)
• Mám vždycky zvláštní pocit, když vidím velkého učence nebo nějakého jiného důležitého a usedlého člověka, a pomyslím si, že byla také doba, kdy si hrál s beruškami a chtěl, aby létaly. (L 165)
• Zvláštní, že lidé tak rádi bojují za své náboženství, a tak neradi podle něho žijí. (L 705)

Z knihy G. Ch. Lichtenberg, Aphorismen – Essays – Briefe. Leipzig: Dieterich 1965:

• Přílišným čtením jsme si přivodili učené barbarství. (Str. 122)
• Nemůže udržet inkoust, a když to na něho přijde, většinou se hrozně umaže. (Str. 199)
• Kde je umírněnost chyba, tam je lhostejnost zločin. (Str. 135)
• Nic tak nepřispívá ke klidu duše, jako když člověk nemá žádné názory. (Str. 76)

Ostatní

• Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, filozofové to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu.
• Celá jeho síla byla v tom, že uměl obstojně vyjádřit, co vymysleli jiní.
• Často jsem byl kárán za chyby, jichž se můj karatel nemohl dopustit pro nedostatek síly nebo vtipu.
• Člověk zamilovaný sám do sebe má tu výhodu, že má málo soků.
• Dneska máme už knihy o knihách a popisy popisů.
• Dokázat, aby chytří lidé uvěřili, že jsme, co nejsme, je ve většině případů těžší než se doopravdy stát tím, čím se chceme zdát.
• Dokáže-li člověk dobře opakovat, co řekli jiní, obyčejně sám mnoho přemýšlel, pokud ovšem není jeho hlava pouhým krokoměrem. A takové jsou mnohé hlavy, které budí pozornost svou pamětí.
• Hrob je stále přece jen nejlepší opevnění proti útokům osudu.
• I když má filozofie nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo.
• Jaké vyhlídky bychom měli, kdybychom kapitál svých pravd jednou zbavili toho, co na nich není podstatné, ale co spíše narůstá častým opakováním.
• Je skutečně spousta lidí, kteří čtou jen proto, aby nemuseli myslet.
• Je to, co člověk může vědět, právě i to, co vědět má?
• Jeho paní ho obdařila dítkem, jež někteří považovali za apokryfické.
• Jsem přesvědčen, že se člověk v jiných lidech nejen miluje, ale i nenávidí.
• Jsou lidé, kteří mají tak málo odvahy něco tvrdit, že si netroufají říci, že fouká studený vítr, byť ho jakkoliv cítili, jestliže předtím neslyšeli, že to řekli jiní.
• Každý je alespoň jednou do roka geniální.
• …kdo víc pracuje, taky víc a jasněji vidí, co mohlo být vykonáno.
• Kdyby lidé náhle začali dělat jen co je nezbytné, miliony lidí by zemřely hladem.
• Kniha je zrcadlo - když se do něho podívá opice, nemůže z něho vyhlédout apoštol. (varianta:) Kniha je jako zrcadlo. Když se do něj dívá osel, nebude se v něm odrážet apoštol.
• Lidé si často myslí, že chce-li být někdo krasoduchem, musí žít kapánek výstředně a vykrmovat jaksi génia zkaženými mravy.
• Mělo to takový účinek, jaký obvykle mívají dobré knihy. Hlupáci byli potom hloupější, chytří chytřejší a u zbývajících tisíců lidí nedošlo k žádné změně.
• Myslíte, že Pán Bůh je katolík?
• Názorně si představovat, že nikdo není dokonale šťasten, je snad nejbližší cesta, jak být dokonale šťasten.
• Nejlépe poznáme člověka podle vtipu, který jej pohoršil.
• Nejnebezpečnější nepravdy jsou pravdy mírně překroucené.
• Někteří lidé si myslí, že moudrost je jen to, co děláme s vážnou tváří.
• Německý učenec nechává knihy příliš dlouho otevřené, Angličan je zavírá příliš brzy. Obojí je však ve světě k užitku.
• Nic více nepřispívá k duševnímu klidu, než když člověk nemá vůbec žádný názor.
• Ničím nestárne člověk rychleji než neustálou myšlenkou na to, že stárne.
• O nicnedělání: Jestli ten, kdo píše, píše dobře nebo špatně, to se zjistí hned. Ale jestli ten, co nepíše nic a klidně si sedí, sedí si klidně z chytrosti nebo z hlouposti, to žádný smrtelník nezjistí.
• Poslat zatykač na toho, kdo si ode mne vypůjčil myšlenku a přivlastnil si ji.
• Práce se musí zařídit tak, aby člověka obšťastňovala. Dnešní lidé věří, že se práce musí zařídit tak, aby přinášela co nejvíce užitku.
• Přesvědčit chytré lidi, že jsme tím, čím nejsme, je ve většině případů těžší, než být skutečně tím, čím se chcete zdát.
• Se zvykem je to leckdy zlá věc: Působí, že se bezpráví považuje za právo a blud za pravdu.
• Ten člověk si dal práci, aby odhalil mé chyby: protože služba, kterou mi tím prokázal, není právě nejpříjemnější, mohu jaksi uplatňovat nárok na náhradu škody. Nepožaduju žádné větší zadostiučinění, než aby teď sám vytiskl něco ze svých vlastních prací.
• Tomu nejpotřebnějšímu v životě nás obyčejně nikdo neučil.
• U člověka, který se honosí bázní Boží, nikdy nehledejme pravé křesťanské smýšlení.
• U většiny lidí se nevíra v určitou věc zakládá na slepé víře v jinou.
• Velké pravidlo: Jestliže tvoje maličkost není sama o sobě nic zvláštního, řekni to aspoň maličko zvláštně.
• Většina lidí žije víc podle módy než podle rozumu.
• Všechna nestrannost je umělá. Člověk je vždycky na něčí straně a dobře tak činí. I nestrannost je stranická. Patřil ke straně nestranných.
• Zapomínám většinu toho, co jsem četl, stejně jako to, co jsem jedl; vím však, že obojí přesto přispívá k uchování mého ducha i těla.
• Zlaté pravidlo: Neposuzovat lidi podle jejich názorů, nýbrž podle toho, co z nich ty názory dělají…

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Georg Christoph Lichtenberg ve Wikipedii
• Původní texty na Projekt Gutenberg