Židé

semitský národ, který pochází z oblasti Blízkého východu

Žid (psáno s velkým Ž) je příslušníkem židovského národa, tedy Židem v etnickém slova smyslu - žid (pokud je psán s malým ž) je příslušníkem židovského náboženství. Žid a žid tedy nemusí být vždy jedno a totéž, byť většinou je.

Ve výrocíchEditovat

--Jan Masaryk (Londýn, 29. září 1943 na Roš ha-šana)[3]

  • Většina Židů žije ve víře, že mají pravdu, těžko bych to mohl popsat jinak. A víra je něco, s čím se dá racionálními argumenty těžko bojovat. I laičtí Židé sdílejí tutéž víru. Ani s umírněným Židem tudíž není snadné diskutovat o tom, co se děje na Blízkém východě. Je to (pro ně) velmi emocionální otázka.[4]

-- Karel De Gucht

  • Činnost některých sionistů ve Spojených státech nakonec obrátí všechny lidi proti jejich cílům. Velmi se obávám, že se Židé zachovají stejně jako všichni pronásledovaní: dostanou-li se k moci, začnou projevovat stejnou nesnášenlivost a krutost, s jakou se k nim chovali lidé, v jejichž područí byli. Tato skutečnost mě velmi trápí, protože mi vždycky byli sympatičtí. [5]

-- Harry S. Truman, 1947

  • Některá tvrzení vašeho listu, týkající se mého života a mé osoby, jsou výhradně výplodem bujné redaktorské fantazie. Čtenář se pobaví další aplikací principu relativity. Takhle totiž současně platím v Německu za „německého vědce“ a v Anglii za „švýcarského Žida“. Představme si ale, že osud ze mě udělá černou ovci; pak budu „švýcarským Židem“ v Německu a „německým vědcem“ v Anglii.[6]

-- Albert Einstein, oprava zaslaná Timesům r. 1919

  • Mluvení o víře je způsob, jak maskovat, že Židy necharakterizuje jejich víra, nýbrž příslušnost k židovské národnosti. Musíme se znovu naučit být hrdí na naši minulost a znova se dopracovat k vědomí, že jsme národ s přirozeným kulturním posláním; jen tak v sobě zase upevníme pocit vzájemné pospolitosti.[7]

-- Albert Einstein, 1920

  • Křesťan byl od začátku teoretisujícím židem; žid je tudíž praktickým křesťanem, a praktický křesťan se znovu stal židem.
  • Společenská emancipace žida je emancipace společnosti od židovství

-- Karl Marx, K židovské otázce r. 1843

  • Popírači jsou, obecně, antisemity, a jsem naprosto proti tomu diskutovat s nimi. To vás nedostane nikam, vždy najdou tzv. detail ukazující, že všechny ty příběhy o plynových komorách byly vtip. Jsou posedlí myšlenkou, že Židé si mohli vymyslet příběh o svém vyhlazení.
    Negationists are, in general, anti-Semites, and I am utterly opposed to debating with them. It gets you nowhere, they will always find a so-called detail showing that all these stories of gas chambers were a joke. They are obsessed by the idea that Jews could have invented the story of their extermination.[8]
    Saul Friedlander

V dílechEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.victorianweb.org/history/pms/dizzy.html
  2. ZERUBAVEL, Yael. Recovered Roots: Collective Memory and the Making of Israeli National Tradition. Chicago : Chicago University Press, 1997. 360 s. Dostupné online. ISBN 978-0226981581. S. 19. (anglicky) 
  3. ROTHKIRCHNENOVÁ, Livie; SCHMIDT-HARTMANNOVÁ, Eva; DAGAN, Avigdor. Osud Židů v protektorátu 1939–1945. Praha : Ústav pro soudobé dějiny, 1991. ISBN 80-900953-7-2. S. 136-137.  
  4. Člen Evropské komise De Gucht obviněn z antisemitismu. ceskenoviny.cz [online]. 2010-09-03 [cit. 2010-10-14]. Dostupné online.
  5. GRAUBARD, Stephen. Prezidenti. 1. vyd. Praha : BB art, 2007. ISBN 978-80-7341-973-8. S. 689. (česky) 
  6. BALIBAROVÁ, Françoise. Einstein – radost z myšlení. Bratislava : Slovart, 1995. ISBN 80-85871-33-5. S. 68.  
  7. Balibarová, str. 76.
  8. Holocaust historian Saul Friedlander says he’ll leave US if Trump elected. jta.org [online]. 2016-09-25 [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.
  9. Maria Augusta Trappová: S písní kolem světa, Vyšehrad 1971, str. 83

Externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Židé ve Wikipedii