Patricie Holečková

česká spisovatelka

Patricie Holečková (* 21. prosince 1950, Martin, Československo) je česká autorka aforismů a epigramů.[1]

Patricie Holečková (2017)

Výroky

editovat

Hloupost a moudrost

editovat
  • Hloupost je to, co je snadnější vymyslet než pochopit.
  • Hloupost má mnoho podob. Samé známé tváře!
  • Hlupák dělá hlouposti neuváženě, kdežto rozumný člověk teprve po zralé úvaze.
  • Hlupák zůstane celý život hlupákem, ale blbec to vždy někam dotáhne.
  • Moudrost je schopnost pohledu odjinud.
  • Nic není moudrosti vzdálenější než její předstírání.
  • Opakováním se blbec učí a chytrý blbne.
  • K životu potřebujeme srdíčko, které tluče, ale i srdce, které hladí.
  • Láska na první pohled je často jen na první pohled láskou.
  • Láska se nerodí z objetí, ale z obětí.
  • Některé lásky končí manželstvím, některé manželstvím končí.[2]

Pravda a lež

editovat
  • Pravda bolí, i když neubližuje, lež ubližuje, i když nebolí.
  • Pravda, která bolí, uzdravuje.
  • To, co postavíme na jedné malé lži, je jedna velká lež.

Společnost

editovat
  • Je špatné, když jediným argumentem většiny je většina.
  • Každý společenský systém, který není založen na morálce, je nemorální.

Ostatní

editovat
  • Argument je slabá zbraň, zato zbraň je silný argument.
  • Dávám přednost živým myšlenkám mrtvých před mrtvými myšlenkami živých.
  • Díky tomu, že se neposloucháme, máme si pořád co říci.
  • Dobrá předsevzetí se rodí ze špatného svědomí.
  • Důvodem k pesimismu je často optimismus druhých.
  • Fanatik je člověk, který věří všemu, co říká.
  • Hazarduje se životem, kdo nikdy neriskuje.
  • K čemu nemáme dnes dost odvahy, k tomu zítra nebudeme mít dost sil.
  • Kdo nemá ideály, idealizuje si to, co má.
  • Kdo nepředstírá, že je chytřejší, si to o sobě myslí.
  • Kdo nepřemýšlí, přidělává druhým problémy; kdo přemýšlí, přidělává je sobě.
  • Kdo sám sobě lichotí, nepozná, kdy mu lichotí druzí.
  • Kdo se strefí do druhých, často sám padne.
  • Kdo si nejlepší nechává na konec, je optimista.
  • Kdo spoléhá na vlastní síly, tomu Bůh pomáhá; kdo spoléhá na Boha, tomu dává sílu, aby si pomohl sám.
  • Když dosáhneme vrcholu, máme už polovinu cesty za sebou.
  • Léta nerozhodují. Rozhodují vteřiny.
  • Menší zlo slouží většímu.
  • Mladí si dělají iluze o budoucnosti, staří o minulosti.
  • Nedělejme si iluze, že žádné nemáme.
  • Používejme cit s rozumem a rozum s citem.
  • Přátelé nás poučují, nepřátelé učí.
  • Sebepoznání vede k zjištění, že nejsme o nic lepší než ti druzí.
  • Skutečnost není nikdy tak zlá jak vypadá. Je vždy mnohem horší.
  • Statečný je ten, kdo dokáže mlčet, když mluví druzí a mluvit, když ostatní mlčí.
  • Strach ze smrti pochází nejspíš z toho, že si ji představujeme příliš živě.
  • Strach ze smrti pochází nejspíš z toho, že si ji představujeme příliš živě.[3]
  • Štěstí se násobí dělením.
  • Tajemství úspěšné kariéry spočívá ve schopnosti vyřešit veškeré problémy, kterým jsme mohli předejít.
  • Teprve zklamání odhalí, jak velké byly naše naděje.
  • To, že nikdy není pozdě, se často chápe tak, že na všechno je vždycky dost času.
  • Velká chyba je přehlížet malou.
  • Víc než z duchů mám strach z bezduchosti.
  • Víra má přesahovat rozum, nikoli ho nahrazovat.
  • Život je jen hra. Dokud vyhráváš.
  • Spokojenosti nedosáhneme naplněním svých tužeb, ale vyčerpáním svých možností.

Reference

editovat
  1. http://www.aforismy.webnode.cz/ [2021-09-17]
  2. BÁRTÍKOVÁ, Eva. Manželství je třeba brát jako jedno velké celoživotní dílo, říká psycholožka. denik.cz [online]. 2015-02-07 [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. (čeština)
  3. aforismy.webnode.cz [cit. 2023-01-19]

Externí odkazy

editovat