Wikicitáty

Tomáš Garrigue Masaryk

český filozof, sociolog a politik
(přesměrováno z TGM)
Tato stránka potřebuje nutně úpravy.

Můžete Wikicitátům pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v ostatních článcích a stránkách, případně na její diskusní stránce.

Pokud nebude tato stránka do 90 dnů upravena do přijatelné podoby, může být smazána.

Čas označení je 18. 8. 2020 10:07:24 SE(L)Č, tj. ke smazání může dojít 16. 11. 2020 10:07:24 SE(L)Č.

Tomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850 – 14. září 1937) byl první československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista.

Tomáš Garrigue Masaryk (1927)

Výroky

editovat
  • Boj, to není humanita.
  • Bolševici tvrdí, že jsou marxisté; Marx a Engels vyžadovali od proletariátu vzdělanost, vědu a filozofii; ruský proletariát vzdělání, vědy a filozofie nemá.[1]
  • Cit ani vůle nejsou argument, chybí-li rozum.
  • Fašismus je anonymní společnost nespokojených a odmítnutých s omezeným ručením k výrobě politických báchorek a lupičských historek.[2]
  • Honbou po štěstí nikdo se šťastným nestal.[3]
  • Iluze máme každý, ale je otázka, mám-li vědomě dělat někomu iluzi, to jest lhát.
  • Jen ať jsou spory, ale ať se bojuje s rozumem a poctivě.[3]
  • Je stejně potřebné přemýšlet o tom, jak užívat svůj volný čas, nejen o tom, jak dobývat bohatství.[4]
  • Kdyby mě někdo osobně napadl, já bych ho snad utloukl cihlou – kdybych ji měl ze zdi vyrvat![5]
  • Kniha je nejlepším přítelem. Jsme knihami spojeni s duchem všech národů a dob.[4]
  • Lidé vědí mnoho, velmi mnoho, ale jejich vědení nemá na jejich život daleko toho vlivu, jaký by mít mělo, a v tom je veliká chyba: učíme se příliš mnoho pro školu a neučíme se dosti pro život. – Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, 1881, s. 72.
  • Násilná revoluce branná nebrání politické svobody, naopak je poškozuje.
  • Vyzývám Vás, bratři zajatci, abyste vstoupili do našeho československého vojska. Vstupte všichni! [6]
  • Jsem vždy pro dělníky a lidi pracující vůbec, často pro socialismus a zřídka pro marxismus.
  • Nebát se a nekrást!
  • Nestačí, když hodiny špatně jdou, postrčit ručičky a dál se nestarat…[3]
  • Nerozčilujme se otázkami hospodářskými a politickými – problém dneška není jen hospodářský a politický, nýbrž především mravní.[7]
  • Nikdy jsem se nepokládal za víc než za dělníka v tom velkém světě.[8]
  • Práce je to, co nikdo nechce dělat.
  • Právo trestat smrtí je právo hrozné, a soudíc podle jeho dějin a vývoje, bude v budoucnosti zrušeno. Neptejte se, jak mně bylo, když jsem návrhy na vykonání trestu smrti podpisoval. Trest smrti mi není hlavně odplatou ani zastrašením, není zajištěním proti nebezpečnému zločinci; má-li smysl a oprávnění, tedy pouze jako expiace. Nic nevyváží a nevykoupí tak strašnou věc, jako je surová a zištná vražda na člověku, než smrt; takový vrah se provinil na celém člověčenstvu. Ale i to platí jen pro dnešní stav kulturní – budoucí věky budou mít víc možností prevence, nápravy a převychování – i jasnější poznání kriminální odpovědnosti.[9]
  • Profesore Pekaři, vzpomínám často na Vás a naše styky. Byl jste hodný člověk. (k úmrtí historika Pekaře)
  • […] rozčilení není program![10]
  • Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi.
  • Smrt Františka Josefa [v roce 1916] nám zesílila posici; bylo všude, již od mnohých let, rozšířeno mínění, že se po smrti starého císaře Rakousko svou rozháraností rozpadne. [...] Smrt populárního císařského starce se zdála lidem být znamením a počátkem rozkladu jeho říše.
  • Škodit a překážet dovede i nejhloupější člověk. (o českých komunistech bránících zakládání legií v Rusku)
  • Špatné překonávat dobrým – to není tak těžké, ale těžko je překonávat dobré lepším.[3]
  • Šťastný je ten, kdo má bohatý obsah životní, šťastný je ten, kdo dovede poctivým úsilím zčásti uskutečnit své ideály.[3]
  • V metafysice lidé hledají bůhvíjaké hluboké a tajuplné vědomosti, a zatím právě metafysika, aspoň jak byla pěstována posud, je na obsah chudá, chudičká; je to jen malý konkurenční podnik, který si zařídila filosofie proti theologii.[11]
  • V tom chybují filosofové i theologové: theologie není náboženstvím, jen theorií náboženství; filosofie může nahradit theologii, ale nedovede nahradit náboženství.[12]
  • Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.
  • Vůdcem dobrým bude ten, kdo dovede sloužit a kdo cítí, že sám je veden a veden být chce.[3]
  • Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako těstem není mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené.
  • Zejména malý národ má svatou povinnost vychovávat si pokolení silné a mužné - silné a mužnost ducha, těla jen čistota zabezpečuje.
  • Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.
  • Život se nedá slovy dostatečně vyložit, jen žít.

Demokracie

editovat
  • Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin a demokracie.
  • Bez osobní odvahy a odpovědnosti nelze dělat politiku opravdovou demokratickou a lidovou.[3]
  • Demokracie je úsilí proti nadpráví, proti násilnosti.
  • Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti. A spravedlnost je matematika humanity.[3]
  • Demokracii dělají demokrati a lepší demokracii lepší demokrati. Pravda je ve všem, i v politice, nejpraktičtější.[13]
  • Existence duší je pravým základem demokracie: věčné věčnému nemůže být lhostejné, nesmrtný je nesmrtnému roven.[14]
  • Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.[15]
  • Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty.
  • Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi.
  • Demokracie znamená, že každý občan může říct po vzoru francouzského monarchy: "Stát jsem já." Nebo skromněji: "I já jsem stát."
  • Komunism je možný, ale jen mezi bratry, v rodině nebo v náboženské a v přátelské obci; může být udržen jen opravdovou láskou. Nepřijímám třídního boje.[16]
  • Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.[17]
  • Byl jsem čtyřikráte zvolen presidentem naší republiky; snad mi to dává legitimaci, abych Vás poprosil a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Sám jsem si toho byl vždycky vědom.[18]

Člověk

editovat

Láska

editovat
  • Ježíš, ne Cézar. To je první přikázání lásky k bližnímu.
  • Láska je klecí, v které umírá se za štěstí.
  • Láska musí být soustředěna. Milovat všechny stejně nelze.
  • Láska ukazuje člověku cíl jeho života. Rozum ukazuje prostředky, jak jej uskutečnit.
  • Manželství čisté jest nejdůvěrnějším přátelstvím – je to vrchol spojení, naší dobou tak pěstované a chválené, asociace duší. Nemůže být intimnější asociace, než mezi mužem a ženou. Manželství ženě i muži má být vyšším vývojem. V manželství začíná se nový život.
  • Veliká láska, láska bez výhrad, láska celého člověka k celému člověku, nemůže pominout léty ani smrtí.
  • Opravdová láska k národu je věc velmi krásná; u slušného a čestného člověka se rozumí sama sebou; proto se o ní mnoho nemluví, tak jako slušný muž nevytrubuje do světa svou lásku k ženě a rodině. Pravá láska chrání, přináší oběti - a hlavně pracuje. Musíme milovat svůj národ pozitivně, ale nemusíme proto nenávidět národy jiné. Pravá láska se nedokazuje nenávistí, ale jen láskou.

Náboženství

editovat
  • Já nestojím proti náboženství, nýbrž proti náboženství zvrhlému, které potřebuje politiky, aby jej hájili.
  • Mnoho věřících neví, co je náboženství, mnoho nevěřících nemá tušení, co vlastně popírají; ale nejmíň a nejpovrchnějí chápou náboženství lidé indiferentní, lhostejní. Přivést je k tomu, aby o náboženství aspoň mysleli – to by, pane, bylo veliké misionářství, a potřebnější, než jít kázat Negrům; ti věří po svém, ale věří.[19]
  • Náboženství – jmenovitě myslím na náboženství monotheistická – dodává člověku vírou v Boha a v nesmrtelnost ve všech okolnostech života útěchy, ve všech protivenstvích naděje a posiluje jeho lásku k lidstvu; proto je nábožný člověk za všech okolností života veselý, jeho víra, jeho přesvědčení a jeho jistota poutá ho nejenom k nebi, nýbrž zároveň k zemi, k životu. – Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, 1881, s. 90.
  • Nepotřebujeme mravnosti a náboženství abstraktně, v soustavách a v knihách, ale v životě, v hospodaření a v politice. Etika není pro psací stůl, náboženství není pro kostel.[20]
  • Není naším úkolem vyšetřovat, co je náboženství a jak v člověku vzniká; stačí nám, víme-li, že je a dodává člověku, jako neviditelná vůně květině, jeho vlastné hodnoty: odstraň vůni, a květina bude tvé oko těšit, ale nebude se ti již zdát tak něžnou; odejmi člověku cit náboženský a učiníš z něho bytost, již budeš moci ctít a snad se jí i obdivovat, ale z celého srdce s ní už nebudeš moci být spojen. – Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, 1881, s. 90.
  • Zbožnost korunuje a posvěcuje lásku. Náboženství bez lidskosti nemůže být správné; lidskost bez zbožnosti nemůže být úplná.[21]
  • (odpověď na Čapkovu otázku: „A co jiní náboženští géniové, řekněme Buddha, Lao-Tse?“)
    Hledají-li v nich někteří moderní Evropané náboženství vyšší než Ježíšovo, je to, myslím, z kulturní únavy; potřebují něco exotického, co by podráždilo umdlenou náboženskou fantasii. I na tom vidět moderní náboženskou krisi. Mám pochopení pro orientální moudrost resignace, ale moudrost lásky účinné je mnohem vyšší.[22]

Ve výrocích

editovat
  • Hlásíme se k Masarykovi tím, že chceme, aby soudobé veřejné události byly příležitostí i látkou filozofického uvažování a formování otázek. — Emanuel Rádl[23]
  • Masaryk byl velký humanista, skutečný křesťan, velký vědec, filosof a hrdina. Jeho legendární život je velkým příkladem mladé generaci Evropy – dokázal, že lze být nacionalistou, aniž se člověk stane barbarem. — Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi[24]
  • Byl tvořivý a odvážný politik schopný vsadit vše na jednu kartu a zároveň věci promýšlet. Politika pro něj byla také i radost. Bavila ho intelektuálně jako zajímavé řešení problémů státu. — Lubomír Zaorálek[25]
  • Máme proti Masarykovi to, že v dobách tak pohnutých, kdy je třeba, aby národ stál co jeden muž proti nepřátelské vládě, chce on pro žida rozštěpit celý národ a tím jej zeslabit. Pracuje rozpínajícímu se Němectvu do rukou! Máme proti němu dále to, že tvrdí: Já musím mít pravdu, byť i to, co tvrdím, pravda nebyla. Na něm české krve by se ani Hilsner nedořezal. — Studenti pražské filozofické fakulty v roce 1899[26]

Dílo

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Tomáš G. Masaryk „Pomoc Rusku Evropou a Amerikou,“ v Věra Olivová (ed.) Otevřít Rusko Evropě, H & H, Praha 1992, str. 11. Přetisk původního textu z roku 1922.
  2. ↑ PASÁK, Tomáš. Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945. [s.l.] : Práh, 1999. ISBN 80-7252-017-2. Kapitola Počátky českého fašismu, s. 72. (čeština) 
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 Rovnost, říjen 1990 (přesné datum neznámé)
  4. ↑ 4,0 4,1 ZAPLETAL, Miloš. Rok malých dobrodružství. Praha : Euromedia Group, 2008. ISBN 978-80-242-2112-0.  
  5. ↑ MAHLER, Zdeněk. Ano, Masaryk. Praha : Primus, 2002. ISBN 80-86207-42-0. S. 88.  
  6. ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie (Masaryk and legions), vázaná kniha, 219 str. - vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná, CZ) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 43
  7. ↑ filmový záznam novoročního projevu z roku 1933
  8. ↑ Nápis nad dveřmi v Masarykově muzeu v Hodoníně
  9. ↑ ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl II - Metafysika, kapitola 4 - Prozřetelnost, str. 74)
  10. ↑ MASARYK, Tomáš Garrigue. Cesta demokracie: Soubor projevů za republiky, Svazek první: 1918-1920. Praha: Čin, 1939, s. 185. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4dbc3e0c-ccb9-4fc7-abc4-0bf18b108eeb
  11. ↑ ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl II - Metafysika, kapitola 1 - Poznání a svět, str. 57)
  12. ↑ ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl V - Tak zvaný kulturní boj, kapitola 1 - Víra a věda, str. 127)
  13. ↑ Příručka člena zastupitelstva obce. VCVS ČR, Praha 2002, s.14
  14. ↑ ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl II - Metafysika, kapitola 2 - Sub specie aeterni, str. 66)
  15. ↑ s:Hovory s T. G. Masarykem/Demokracie
  16. ↑ ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem. Praha: Československý spisovatel, 1990.
  17. ↑ T.G. Masaryk: Světová revoluce
  18. ↑ Abdikační projev T.G.Masaryka, Lány, 14. prosince 1935
  19. ↑ ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl III - Náboženství, kapitola 3 - Náboženství Ježíšovo, str. 91)
  20. ↑ Židlochovický zpravodaj, březen 2008, s.2
  21. ↑ ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl III - Náboženství, kapitola 3 - Náboženství lásky, str. 95)
  22. ↑ ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl III - Náboženství, kapitola 3 - Náboženství Ježíšovo, str. 94)
  23. ↑ RÁDL, E. Úvod k 1. číslu České mysli v r. 1932
  24. ↑ Čin Orbis, Praha Dni žalu Památník o sklonku života, o nemoci, smrti a pohřbu presidenta Osvoboditele T.G. Masaryka v r. 1937
  25. ↑ PETŘÍK, Lukáš. Masaryk i Rašín, vzory vašich politiků. Drží se jich? Zkontrolujte. parlamentnilisty.cz [online]. 2010-10-28 [cit. 2011-09-06]. Dostupné online.
  26. ↑ Tato slova napsal student (snad pozdější básník Otakar Theer) na tabuli v posluchárně Klementina dne 16. 11. 1899 při studentské demonstraci proti Masarykovi pro jeho postoj k procesu s Leopoldem Hilsnerem. In: ČERNÝ, Bohumil. Justiční omyl: hilsneriáda. Praha: Magnet-Press, 1990. 125 s. ISBN 80-85110-46-6. S. 60.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikiquote.org/w/index.php?title=Tomáš_Garrigue_Masaryk&oldid=149163“