Jan Hus

Mistr Jan Hus (asi 1369/1370 – 6. července 1415) byl významný český středověký náboženský myslitel, reformátor a kazatel.

Jan Hus

Výroky

(některé citáty jsou převedeny více či méně do dnešní češtiny)

O Bohu

• Bůh není rozumem obsažený, on všechny věci obsahá a obsáhl, a jeho žádná, neb on jest nesmírný.
• Z neznalosti sebe povstává pýcha, z neznalosti Boha vzchází zoufalství.
• Bůh jest mi svědkem, že co se mi falešně připisuje a skrze falešné svědky přičítá, toho jsem ani neučil ani nekázal, ale předním úmyslem mého kázání i všech jiných mých skutků bylo osvoboditi lidi od hříchů. V té pak pravdě evangelia, kterou jsem učil, psal a kázal, dnes vesele chci zemříti.

O lásce

• Láska jest dar Boží, jimž člověk jest Bohu vzácen.
• Swa dwa (svatba) – mají býti totiž mezi sebou spojeni jako jeden člověk (…) tak, že zachovávají věrnost a jeden o druhého má míti péči.
• Protož věz, že člověka zlého máš milovati, ale zloby jeho nemilovati.

O pravdě

• Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie... (Výklad viery 1412)
• Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu.
• Nemohu-li já pravdy osvoboditi ve všem, aspoň nechci býti nepřítelem pravdy.
• Pravda je jen to, co jest dobrem všech.
• Zlořečný je ten, kdo pro skývu chleba opustí pravdu.
• Kdo mluví pravdu, hlavu si rozbíjí.
• Křesťan má být stálý ve víře a v rozjímání této trojí pravdy: té, která je obsažena v Písmu, té, kterou poznáváme smysly a té, jíž dosahujeme neomylným rozumem. Je lépe za tuto trojí pravdu vytrpět smrt než získat obročí pochlebováním. (1411)
• Je zřejmé, že podřízený může s opatrností podle pravidla lásky napravovat bloudícího výše postaveného a uvádět opět na cestu pravdy. Nebo kdyby výše postavený zbloudiv z pravé cesty se stal kořistí lupičů nebo se ocitl v nebezpečí smrti, měl by jej poddaný vysvobodit a tak jej zachránit před nebezpečím. Tím spíše je jeho povinnost, když výše postavený, který se dostal na mravní scestí, se stává kořistí démonů a ocitá se v nebezpečí nejhorší smrti hříšníků. Jestli by se výše postavený radoval v prvém případě, proč by se tím neradoval v případě druhém? Připouští-li strážného v prvém případě, proč ho nepřipouští v případě druhém?
• Přítel Páleč, přítelkyně pravda: ale přednost je třeba dát pravdě.
• Raději dávej se přemáhati mluvě pravdu, než bys chtěl vítězit lha, ježto lépe jest býti přemožen pravdu mluvě než vítěziti lha.

O víře

• ...vyznání úst bez víry není srdečné, ani víra bez vyznání není platná.

O svědomí

• Boje se ublížiti svědomí svému, býti lhářem před Bohem a dáti pohoršení posluchačům a učedníkům svým, nemohu učení a spisů svých odpřísáhnouti ani odvolati!
• Kdyby celý svět mi říkal něco, co se vzpírá mému rozumu, nemohl bych takovou věc tvrdit bez odporu svědomí.
• Svědomí jest své poznání, jímž se člověk sám zná a jest-li vinen hříchem či není a umí rozeznávati, jest-li hřích či není. Člověk má se varovati svědomí příliš širokého i svědomí příliš úzkého. Neb svědomí široké často má zlé za dobré, hřích za nehřích... A slove široké mínění, že jakož velký pytel slove široký, že velké věci v se béře, neb dům široký neb vrata široká, jimiž bez zavazení velký kůň, velbloud neb vůz projede, též to svědomí béře v sebe veliké hříchy. Také se má člověk varovati svědomí příliš úzkého, neb to vede člověka k zoufalství, neb dí člověku, že jest příliš zlý, že se hříchů právě nekaje neb nezpovídal, že nic dobře nečiní, a tak že dobré položí člověku za zlé. (Dcerka)
• Protož diem to k svědomí, že bych znal cizozemce odkudkoli, v jeho ctnosti an viece boha miluje, a o dobré stojí než moj vlastní bratr, byl mi milejší než bratr. A proto kněží dobří Engliši jsou mi milejší než nestateční kněží čeští, a Němec dobrý milejší je než bratr zlý.

O národu

• Čechové jsou bídnější než psi a hadi, protože pes hájí lůžko, na němž leží, a kdyby jiný pes ho chtěl odehnat, bojoval by s ním a had tolikéž, nás však Němci utiskují a zabírají úřady v Čechách, a my mlčíme. Čechové v království českém mají býti podle zákonů, ano podle zákona božího a přirozeného, první v úřadech, jako Francouzové v království francouzském a Němci ve svých zemích, aby Čech řídil poddané své a Němci německé.

Z dopisů

• ...Prosím pánóv, aby své chudině milostivě činili a právě je zpravovali. Prosím měšťanóv, aby své obchody právě vedli. Prosím řemeslníkóv, aby věrně své dielo vedli a jeho požívali. Prosím sluh, aby svým pánóm a paniem věrně slúžili. Prosím mistróv, aby jsúce dobřě živi, své žáky věrně učili, najprvé aby Boha milovali, pro jeho sě chválu učili a pro prospěch obcě a pro své spasenie, ale ne pro lakomstvie ani pro světské zvelebenie. Prosím studentóv i žákóv jiných, aby mistróv svých v dobrém poslúchali i následovali a aby sě pilně pro Boží chválu a pro spasenie své i jiných lidí učili... Také prosím vás, zvláště, Pražané, aby na Betlém byli laskavi, dokud Pán Bóh popřěje, aby v něm Božie slovo kázali. Pro to miesto diabel sě rozhněval a proti němu farářóv a kanovníkóv popudil, spatřiv, že jeho královstvie v tom miestě sě rušilo. Ufámť v Pánu Bohu, žeť to miesto zachová do své vóle a učiní v něm prospěch větčí skrzě jiné, než jest skrzě mě nestatečného učinil. Také prosím, aby sě milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli... (část dopisu z Kostnice 10.6.1415)
• Lépe jest dobře zemříti, nežli zle živu býti. Pro trest smrti nemá se hřešiti... Kdo smrti se bojí, ztrácí radosti života. Nade vším vítězí pravda. Vítězí, kdo jest usmrcován. (z dopisu)
• Bóh s vámi! A rač vám dáti odplatu věčnú, že jste mi mnoho dobrého činili… Také prosím, aby dobře živi byli a Boha poslúchali, jakož jste slýchali. Králové, mé milostivé paní, děkujte ode mne ze všeho dobrého, jež jest mi činila. Čeledi své pozdravte, i jiných věrných přátelóv, jichž nelze jest popsati. Prosím také všech, aby za mě Pána Boha prosili, u jehož svaté milosti skóře se shledámy s jeho svatú pomocí. Amen. Psán list v čakání odsúzenie na smrt v žaláři, v okovách, jež úfám, trpím pro Boží zákon. Pro Boha, nedajte hubiti dobrých kněží! Mistr Hus, v naději slúha Boží. (dopis z Kostnice 5.července 1415)
• Jeden doktor mi řekl, že ať bych ve snaze podvoliti se koncilu učinil cokoli, všechno je mi dobré a dovolené, a dodal: „Kdyby koncil řekl, ‚Ty máš jenom jedno oko‘, ačkoli máš dvě, musil bys s koncilem vyznati, že tomu tak jest." Řekl jsem mu: „I kdyby mi to celý svět říkal, já, maje rozum, jehož nyní užívám, nemohl bych to říci bez odporu svědomí." (List přátelům v Kostnici, asi ze dne 25. června 1415

O sobě

• Protož já vyznávám svú zlú žádost, že když jsem byl žáčkem, tehdy měl sem mysl, abych brzo byl knězem, abych tak měl dobré bydlo a rúcho a byl lidem vzácen.
• Šat nádherný nikdy nemiluj, jak já, bohužel jsem miloval.
• Od začátku svého studia jsem si učinil zásadu, že kdekoli poznám mínění správnější, ihned upustím od svého méně správného a pokorně a radostně přijmu názor, odůvodněný lépe, věda, že to, co víme, je zcela nepatrným zlomkem toho, co nevíme. (1410 podle Jana Viklefa)

O církvi

• Nemá býti věřeno v církev, poněvadž není církev Bohem.
• Papežové zajisté mohou lháti, ale Bůh nelže.
• Sedláček dobrý jest vyšší a dóstojnější než biskup.
• Ne Mojžíš, ne král pozemský, ne papež! Jejich nařízení nezavazují, nejsou-li ve shodě s přikázáními Kristovými.
• Nešťastným bohatstvím, v němž církev tone zjedovatělo, a otráveno je téměř všechno křesťanstvo. Psi se o kost hrýžou. Vezmi kost a přestanou.
• Jako se nám přikazuje, abychom poslouchali představené, ve věcech dovolených a čestných ..., tak se nám přikazuje, abychom se jim vzepřeli tváří v tvář, když žijí v rozporu s božskými přikázáními.
• Kazatel má vyprati své sítě, to jest řeč vyčistiti, jíž má lidi z moře tohoto světa Kristu loviti, tak aby kázal čisté ustanovení Boží, ne bajky, ani lži, ani neužitečné řeči, a ovšem ne tak, aby lidi sváděl nebo loupil.

O modlitbě

• Nemodlí-li se kdo v srdci, nadarmo pracuje jazykem a ničeho nedosáhne.
• Nehodně se modlí všichni, kdo prosí, aby se jim povedl jejich hřích.
• (O Otčenáši) Přesahá tato modlitba jiné v užitku; neb všecko, což jest potřebné duši nebo tělu, to vše v sedmi kusích té modlitby jest zavříno. A divným obyčejem, že nic neprosí, než co každému jest potřebno, protož bezpečně můžeme ji podati Pánu Bohu.
• Modlitba jest řečení neb činění, kterýmž mysl člověka v Boha neb k Bohu nábožně se pozdvihá.

O míru

• Je totiž nezbytné, má-li vůbec nastat mír s bližním, aby byl napřed uzavřen mír člověka s Bohem a mír člověka se sebou samým.
• Mír má tři různé stránky: mír člověka s Bohem, člověka se sebou samým a člověka s bližním. A celý tento mír má svůj základ v zachovávání Božích příkazů.

Z modliteb M. J. Husa

• Ó nejsladší Kriste, táhni nás slabé za sebou, poněvadž když ty nás nepotáhneš, nemůžeme tě následovat. Dej statečného ducha, aby byl pohotový, a je-li tělo mdlé, ať předchází, prostředkuje i následuje tvá milost, protože bez tebe nemůžeme nic činit, a dokonce ne pro tebe jít na ukrutnou smrt. Dej ducha odhodlaného, srdce nebojácné, víru pravou, naději pevnou a lásku dokonalou, abychom za tebe nasadili nejtrpělivěji a s radostí svůj život.
• Všemohoucí Bože, jenž jsi cesta, pravda i život, ty víš, jak málo je těch, kdo v těchto dobách chodí s tebou. Málo je těch, kdo tebe, svou hlavu, napodobují v pokoře a tichosti, v chudobě a čistotě, v pracovitosti a trpělivosti. Otevřela se cesta satanova a mnozí po ní kráčejí. Přispěj maličkému svému stádci, aby tě nezrazovalo, ale úzkou cestou tě následovalo až do konce.

Jiné

• /je sedm duchovních skutků milosrdenství/ - a ty sú: učiti hlúpého, raditi pochybujícímu, tresktati hřěšícieho, těšiti zarmúceného neb smutného, odpustiti vinu blížniemu, trpěti mile protivenstvie křivé, modliti sě i za nepřátely.
• Zlo je trojího druhu: přítomné, minulé a budoucí.
• Stálý pak je ten, koho úspěchy nesvedou a protivenství neodstraší.
• ...Neb i družina v boji více toho rytíře miluje, který se po ústupu vrátí a nepřítele silně tiskne neb tepe, než toho, který nikdy neustoupil, a také nikdy nic silně neučinil.
• Pomni, synu, nač tělo výská, když červům krmě se chystá.
• Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil.
• Odkud svárové mezi kněžími? Psi se o kost hryžou.

Husova pře

• Já, Jan Hus z Husince, mistr svobodných umění a svaté theologie bakalář zřízený na vysokém učení pražském, kněz a kazatel stvrzený v kapli zvané Betlémská, obětuji toto odvolání Ježíši Kristu, soudci nejspravedlivějšímu, jenž každého člověka zná, chrání a soudí, objasňuje a bez nedostatku odměňuje jeho při spravedlivou. (Husovo odvolání od papeže k Ježíši Kristu: přibil jej na vrata Mostecké brány 18.10.1412, když vyhlásila kurie nad Husem ztíženou klatbu)

M. J. Hus a Viklefovo dílo

• Viklef, Viklef, nejednomu ty hlavu zvikleš! (obdivně na okraj Viklefova traktátu "De materia et forma")
• Nechvataj non intelligentibus dávati. (na konci Viklefova traktátu "De materia et forma")
• Milý Wyclef, dejť(i) Boh nebeske královstvie.

Ve výrocích

• A nakonec připojil, že všechny jeho hříchy nehryžou jeho svědomí tolik jako onen hřích... když ve svém odvolání nespravedlivě mluvil proti onomu dobrému a svatému muži mistru Janu Husovi a jeho učení a zvláště když souhlasil s jeho nespravedlivým odsouzením. A uzavřel, že nadobro odvolává ono odvolání, které učinil na zlořečené stolici, a pravil, že to učinil ze strachu před smrtí a pro malomyslnost svého ducha.--Jeroným Pražský podle Vavřince z Březové
• Až dosud nevěda učil jsem a zastával jsem všechny zásady Jana Husa. Všichni, zkrátka, jsme nevědomky husité, ano sám Pavel a Augustin jsou doslova husité. --Martin Luther
• Nebyl-li tento muž statečný a nebázlivý mučedník a vyznavač Kristův, jistě bude nesnadné, aby jediný člověk došel spasení. --Martin Luther
• Jan Hus nemůže být považován za hlavní příčinu následujících tragických válek, protože k tomuto vyústění by zřejmě došlo tak jak tak. Hlavní vinu nesou ti, kdo se dopouštěli krutých nespravedlností jak coby světští, tak církevní mocipáni. Betlémský kazatel nebyl ani původcem českého reformního hnutí. Nikoli Hus zformoval tento myšlenkový proud, ale hnutí si zformovalo Husa.--Ctirad Václav Pospíšil
• Král, prohlásil Hus, je sluha Boží a má meč, aby vládl lidem dobrým stejně jako zlým. Ty dobré aby chránil, a ty zlé, laiky i církevníky, aby přiměl činit dobro. Hus se netajil tím, že tlumočí závěry Mistra Viklefa.--Paul de Vooght

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Jan Hus ve Wikipedii
• Autor Jan Hus ve Wikizdrojích
• Kategorie Jan Hus ve Wikimedia Commons