Jan Amos Komenský
český barokní náboženský filozof a spisovatel
(přesměrováno z Jan Ámos Komenský)
Jan Amos Komenský (28. března 1592, Uherskobrodsko – 15. listopadu 1670, Amsterdam, Nizozemí) byl moravský biskup Jednoty bratrské, teolog, filozof, pedagog a spisovatel.
Výroky
editovat- Bez příkladů, pravidel a cvičení buď ničemu se nevyučuje a neučí, nebo ničemu dobře.[1]
- Boháči bez moudrosti – co jsou jiného než vepři v blátě ležící?[2]
- Čemukoli vyučuješ, hleď aby jasná pravda byla.[1]
- Čím je člověk vzdělanější, lepší a ušlechtilejší, tím víc si váží přírody.[3]
- Činný život je v pravdě životem, zahálka hrob člověka za živa.[4]
- Člověk dokonale učený jest strom na kořenu vlastním stojící, svou vlastní vláhou se napájející, vždycky stále a čím dále tím silněji rostoucí, zelenající se, kvetoucí, ovoce nesoucí.[5]
- Člověk vycvičený rozumem a uměním, avšak bez mravnosti, podobá se zlaté pochvě, v níž se olověný meč chová.[6]
- Dnešní den nedávničko teď nastával nám a jako budoucího něco začínali jsme jej, a hle, již zmizel! Kam se poděl dne tohoto čas ten, kterýž se ukázal, byl a minul, a na věky se nevrátí více? Dejž, milý Pane Bože, ať umíme počítati kratičké dny naše na světě, a moudře sobě počínáme vidouce, an tu místa k přebývání není; časové sami k terminu věčnosti ustavičně nás podávají. Čím jsem se prohřešil dnes, Pane Bože můj, uveď to, prosím, v zapomenutí věčné, ať to mně ani tobě na věky na paměť nepřichází. A když večer života mého přijde, zamlouvám sobě, Pane Bože, u tebe skrýši, v níž bych až do veselého z mrtvých vstání bezpečně odpočinouti mohl. A potom v slávu přijmeš mne.[7]
- Dobré knihy jsou vpravdě brusem rozumu, pilníkem soudnosti, balšámem očí, nálevkami moudrosti, zrcadlem cizích myšlení, oprávcem pak našich myšlenek vlastních.[8]
- Dobrý učitel, dobrý učeň, dobré učení mocně umění rozmnožuje.[1]
- I při nejlepším předsevzetí chybiti se může.[9]
- Jak docela věrný to obraz osudu smrtelníků! Právě ti z nich, kteří nejvíce dychtí po bohatství, poctách nebo rozkoších nebo jiných věcech v životě žádoucích, nejvíce hladovějí a žízní, poněvadž v rozkoších a žádostech není nasycení: jedí, aby jedli, pijí, aby opět pili. Jako svrabovitý člověk se nikdy nepřestane škrábati, tak rozkošník nezná konce v rozkošnictví, ctižádostivec ve ctižádosti, boháč v hromadění bohatství, poněvadž každá žádostivost je nenasytná.[10]
- Jediná lakota jest počestná – lakota času.[11]
- Jediným učitelem hodným toho jména jest ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní odpovědnosti.[12]
- Jen to chci nyní připomenouti: Nesmí se mluvit o pošetilosti, jestliže někdo důvěřuje v dobrou věc a spoléhaje na Boha chtěl by a měl by odvahu volati na celý svět a celé lidské pokolení, aby zmoudřelo.[13]
- Jestliže zajisté něco pohřešuje střídavého odpočinku, není trvanlivé; my pak chceme vtip cvičiti tak, aby mohl vytrvati; potřebí tedy mezi práci vložiti od práce upouštění a mezery přestávek.[12]
- Jitřní zdraví nevylučuje večerní nemoc.[14]
- K vyšším uctivě, k sobě rovným přátelsky, k nižším vlídně, ke všem laskavě a upřímně se chovej.[15]
- Každá práce celého člověka vyhledává.[16]
- Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu. Sloužiti a prospívati je vlastnost povah vznešených.[17]
- Lidskému tělu občerstvování potřebí, a to procházením, probíháním, pracemi, hrami a jakýmkoli těla pohybováním a cvičením.[18]
- Nebuďme, prosím, tak leniví, abychom po jiných toliko vždy hleděli a za jinými zdaleka se plaziti chtěli! Nechť nás také v něčem jiní před sebou vidí![4]
- Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá.[19]
- Neznámému nejinak než pomocí něčeho známého učí se.[1]
- Odvykejte bojům, zkujte své meče v motyky a oštěpy své v srpy.[20]
- Pec zkušuje zlato a trápení člověka.[21]
- Pochlebování je falešný peníz, který udržuje v oběhu jen naše marnivost.[22]
- Poznání sebe sama je základem pravé moudrosti.[23]
- Především je třeba vytyčiti si vysoký cíl, vyhýbati se zahálce, nezoufati v nehodách a nikdy neklesati na mysli.[24]
- Při jednom setrvej dokud třeba![25]
- Světlo má moc zahnat tmu, ne naopak. Kdekoli totiž vzchází světlo, tam tma brzy buď řídne nebo mizí. A naopak tma nemá sil aby odstranila světlo.[26]
- Synu můj, uč se moudrým býti.[27]
- Škola bez kázně – mlýn bez vody.[12]
- Šťastný je člověk, kterého varuje cizí chyba.[9]
- Ten zvyk trousit do obecenstva podle libé vůle jakékoli papíry musí naprosto přestat, jakožto pařeniště všeho zmatku.[28][nedostupný zdroj!]
- Učení samo má býti milé a libé a nemá se jinak díti, než jako hra a kratochvíle.[12]
- Vpravdě bohatý jest ten, kdož na tom, co má, přestati umí.[29]
- Vše ať se děje přirozeně, násilí ať se vzdálí ze všeho, co se děje.[30]
(varianta:) Vše nechť se děje po dobrém, nechť není násilí v ničem.
Omnia sponte fluant, absint violencia rebus. - Vše na tomto světě se dá napravit jen jemným teplem lásky, poněvadž jinak je to nemožno.[26]
- Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.[31][p 1]
- Všichni na jednom divadle velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče, celé lidské pokolení jest z jedné krve, jedna rodina, jeden dům.[32]
- Základem zdraví a štěstí je střídmost ve všem, v jídle, v pití i v jiných požitcích. To je tajemství dlouhověkosti.[33]
- Žel, že na konci života vidíme, jak málo jsme uskutečnili z těch dobrých věcí, které jsme v minulých letech hodlali vykonati. Proto nikdy dobré konání neodkládej na dobu pozdější.[34]
- Právnictví? To, co bych chtěl anebo nechtěl, aby mi dělali druzí, budu sám druhým dělat nebo nedělat.[35]
Neozdrojované
editovat- Buď vítán ty, kdož přicházíš pomoci všem v práci všech.
- Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.
- Co nevytvoříte v čase, který je Vám vyměřen, nikdo to za Vás již nevykoná.
- Je třeba se vystříhat toho, abychom se někdy nespokojovali světlem odraženým a nezanedbávali světlo prvotní, neboli přímo dopadající. Chováme-li se k němu totiž příliš nedbale, můžeme ho pozbýt.
- Když se člověk oddaluje od člověka, když člověk nedovede snášet člověka, když člověk zuří proti člověku, je to zřejmý úpadek lidství.
- Má-li být však náprava úspěšná, musí být komplexní a všestranná, neboť „nebude-li současně napravovat všechno, co vzájemně souvisí, nikdy se nedostanete kupředu…“
- Majetek jistou starostí, hodnosti prázdným dýmem, rozkoše sladkým jedem, osidly našeho zla. Dokud to lidé nechápou, honí se za stíny bez věcí, a rozplývají se oddáni svým nicotnostem sami v nic.
- Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stát se hlupákem.
- Není dobré zoufat si nad pokrokem.
- Nikdy nebylo mým úmyslem latinsky něco psát, natož vydávat. Toliko svému národu abych prospěl některými knihami sepsanými v mateřském jazyce, taková touha mě pojala už jako jinocha a neopustila po celých těch padesát let; k jiným věcem jsem byl přiveden jenom časovými příležitostmi. Abych ovládl svůj jazyk, začal jsem roku 1612 (za pobytu v Herbornu) skládat Poklad jazyka českého, to jest co nejúplnější slovník, přesnou mluvnici, ozdobné i výrazné způsoby mluvy a přísloví. Všechno to jsem svědomitě sbíral, a přičinil jsem se, aby všechno bylo souběžné a souladné s latinou, aby se mohla vyjádřit slova, úsloví, zvláštnosti, pořekadla i sentence se stejnou ušlechtilostí a stejným důrazem (vlastní výrazy vlastními, obrazné obraznými, starobylé starobylými, žertovné žertovnými, průpovídkové průpovídkovými atakdále) tak, aby se kterýkoli spisovatel s nejumnější latinou mohl překládat do češtiny a naopak se stejnou uhlazeností.
- S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školy. Bez knih nebývá učený nikdo ani ve škole.
- V mladosti má člověk pamatovati, kterak by dobře živ byl, a v starosti kterak by dobře umřel.
- Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!
Dílo
editovatPoznámky
editovat- ↑ Snad upravený citát „Kvaltování hovadům více než lidem připadající”? Viz s:Labyrint světa a ráj srdce/IX. Poutník prohlédá stav řemeslníků.
Reference
editovat- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 377–378.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 276.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 298.
- ↑ 4,0 4,1 KOŽÍK, František. Světlo v temnotách - Bolestný a hrdinský život Jana Amose Komenského. 3. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 176 s.
- ↑ KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 375.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 28.
- ↑ Praxis pietatis; cit. dle Jirásek, Alois: F.L.Věk. Díl I. Vydání Čs. spisovatel. Praha 1976, s.54
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 74.
- ↑ 9,0 9,1 VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 44.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 250.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 337.
- ↑ 12,0 12,1 12,2 12,3 VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 36.
- ↑ Jednoho jest potřebí (Unum necessarium) cit.dle Na každý den 1976. Kalich Praha 1975, s.99.
- ↑ Komenský,J.A.: Praxis pietatis čili jak se cvičit v pravé zbožnosti.Kalich Praha. 1992, s.14. ISBN80-7072-988-0
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 226.
- ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 27.
- ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 22.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 154.
- ↑ Lunární kalendář, op. cit., s. 15.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 217.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 292.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 236.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 39.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 331.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 323.
- ↑ 26,0 26,1 Galerie Cesty ke světlu, leták k výročí 415 let od narození Jana Amose Komenského (28.3.1592 - 15.11.1670) Vybráno z díla J. A. Komenského
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 40.
- ↑ ŠIMEČEK, Zdeněk; TRÁVNÍČEK, Jiří. Knihy kupovati--: dějiny knižního trhu v českých zemích. 1. vyd. Praha : Academia, 2014. 499 s. (Historie.) ISBN 978-80-200-2404-6. S. 5.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 45.
- ↑ SMÉKAL, Vladimír. Transakční analýza: Příručka [RTF online]. Brno : 2001. S. 18. Dostupné online.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 327.
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 344.
- ↑ Rodina, 1974, roč. V, čís. 1, s. 25. (sk)
- ↑ VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 317.
- ↑ KOMENSKÝ, Jan Amos a kol. Necessarium. EMAN 2020, ISBN 978-80-88060-23-9, s. 74
Externí odkazy
editovat
Encyklopedický článek Jan Amos Komenský ve Wikipedii
Autor Jan Amos Komenský ve Wikizdrojích
Kategorie Comenius ve Wikimedia Commons
